pátek 11. září 2026
Nezávislé zpravodajství · PR a komerční obsah
Prevence

Prostě nebudete kouřit. Brusel a OSN plánují konec nikotinu

Prostě nebudete kouřit. Brusel a OSN plánují konec nikotinu

Na sociálních sítích se v. poslední době lavinovitě šíří jednoduché tvrzení: „Evropská unie zakáže cigarety.“ Jde o značnou zkratku, realit,a je však pro uživatele nikotinu v mnohém ještě složitější. Téma, o kterém se v zákulisí intenzivně jednoduše diskutuje, přibližuje analýza Brusel a OSN plánují konec kouření. Ve skutečnosti se na kuřáky i uživatele alternativ stahují dvě odlišné, ale velmi sofistikované smyčky – jedna v Bruselu a druhá v Ženevě. Aktualizováno 11.9.26, 8,00h.

Cílem obou iniciativ není okamžitý plošný zákaz, ale postupná ekonomická a regulační prohibice. Ta má zdražit a omezit jak klasické kouření, tak i jeho méně škodlivé alternativy. Tento tlak může paradoxně vrátit na výsluní právě tradiční spalované cigarety.

Evropský plán na generaci bez tabáku: Co chystá Brusel?

Evropská komise deklaruje svůj záměr zcela otevřeně. V dokumentu Europe's Beating Cancer Plan z roku 2021 si vytyčila cíl vytvořit do roku 2040 takzvanou „generaci bez tabáku“. V praxi to znamená snížit podíl kuřáků v EU pod 5 % populace, přičemž v současnosti kouří přibližně čtvrtina Evropanů.

Jelikož je zdravotní politika stále v kompetenci jednotlivých členských států, Komise nemůže zavést přímý zákaz. Využívá proto jiné páky. Podle legislativního harmonogramu mají klíčové návrhy spatřit světlo světa ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026.

1. Revize tabákové směrnice TPD III

Současná směrnice TPD z roku 2014 je z dnešního pohledu zastaralá, protože v době jejího vzniku neexistoval trh s jednorázovými e-cigaretami, zahřívaným tabákem ani nikotinovými sáčky. Veřejná konzultace k nové revizi skončila 18. srpna s více než 80 tisíci podněty. Na základě podkladů Komise a kroků zemí jako Francie či Nizozemsko se projednávají čtyři zásadní opatření:

  1. Konec ochucených náplní: Brusel zvažuje nejtvrdší scénář – povolit pro e-cigarety, náplně a nikotinové sáčky výhradně tabákovou příchuť. Příchutě jako žvýkačka, cukrová vata, mango, borůvka nebo meloun by měly z důvodu ochrany mladistvých zcela skončit.
  2. Zákaz jednorázových vapes: Jednorázové elektronické cigarety čelí kritice kvůli ekologii i zdraví. Obsahují lithiové baterie a plasty, přičemž v EU jich ročně skončí v odpadu přes půl miliardy. Kvůli nízké ceně a sladké chuti jsou navíc populární mezi teenagery. Belgie je zakázala od 1. ledna 2025 a návrh TPD III počítá s plošným zákazem v celé EU.
  3. Jednotné balení (Plain packaging): Obaly cigaret, tabáku i alternativ by po vzoru Austrálie získaly unifikovanou hnědozelenou barvu bez log a výrazných prvků. Zdravotní varování by zabírala 80 až 90 % plochy krabičky (oproti dnešním 65 %).
  4. Zákaz reklamy na internetu: Směrnice má uzavřít mezeru v legislativě a plošně zakázat propagaci alternativních nikotinových produktů na sociálních sítích, prostřednictvím influencerů a přes product placement.


Budou takto vypadat krabičky cigaret?

2. Revize spotřebních daní (Směrnice TED)

Druhý nástroj zasáhne přímo peněženky spotřebitelů. Dnešní minimální daň v EU činí 90 eur na 1000 cigaret (2 180 Kč, tedy 43,60 Kč na krabičku). Nový návrh Komise počítá se zvýšením tohoto minima na 215 eur za 1000 kusů – což představuje nárůst o 139 %.

V praxi by minimální daň činila 104 Kč na jednu krabičku. Bez započtení DPH by tak krabička cigaret zdražila o 60 až 70 korun. Cigarety, které dnes stojí 130 Kč, by tak vyroste na cenu přesahující 200 Kč. Zásah pocítí zejména země střední a východní Evropy.

Návrh navíc poprvé zavádí povinné minimální zdanění pro nové alternativní produkty v celé EU:

  1. E-liquidy: cca 0,20 EUR za mililitr
  2. Nikotinové sáčky: cca 0,10 EUR za kus
  3. Zahřívaný tabák: daň na úrovni 55 % zdanění cigaret

Schvalování daňové směrnice je však v Radě EU zaseknuté, jelikož vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 států. Proti se staví zejména Švédsko a Itálie. Evropský parlament navíc v červnu 2026 nevydal formální stanovisko.

Švédský model: Důkaz, že alternativy fungují?

Švédsko představuje v evropské debatě unikátní anomálii. Jako jediná země EU již dosáhla cíle mít pod 5 % denních kuřáků klasických cigaret. Dosáhla toho však zcela odlišnou cestou než tou, kterou prosazuje Brusel.

Zatímco Evropská komise chce regulovat a zdražovat všechny formy nikotinu, Švédsko ponechalo trh s alternativami volný a vsadilo na snus a nikotinové sáčky. Výsledkem je, že obyvatelé sice nikotin užívají, ale spalovaný tabák s nejvyšší mírou škodlivosti téměř vymýtili.

Švédský příklad slouží jako hlavní argument odborníků i tabákového průmyslu: pokud se méně škodlivé alternativy příliš zdraží a zakážou, uživatelé se vrátí ke klasickým cigaretám.

Jaká je situace v České republice a co znamená případ VEEV?

V české debatě často dochází ke směšování národní legislativy a chystaných evropských předpisů. Česká vyhláška č. 429/2025 Sb., která začala plně platit v polovině roku 2026 po doprodeji zásob, patří k nejpřísnějším v Evropě, avšak cestou úplného zákazu ovoce nejde.

Česká vyhláška zakázala:

  1. Příchutě napodobující cukrovinky a dezerty (žvýkačka, cukrová vata, cheesecake, sušenky, cola, energetický nápoj).
  2. Přidávání cukrů a umělých sladidel (např. sukralóza).
  3. Silně chladivé složky označené jako „Ice“ nebo „Sour“, pokud mění přirozenou chuť.

Povoleny naopak zůstávají:

  1. Ovocné příchutě s reálným základem v rostlině (mango, borůvka, jahoda, meloun).
  2. Máta, mentol, tabák, káva a čaj.

Pro uživatele systémů elektronických cigaret, jako je například VEEV, to znamená, že příchutě typu mango nebo borůvka v ČR zakázány nejsou a zůstávají v legálním prodeji. Výrobci pouze museli upravit složení (odstranit sladidla a ledový efekt) a změnit obaly tak, aby nepřipomínaly hračky či potraviny.

Úplný zákaz ovocných příchutí by přinesla až případná nová směrnice TPD III. Pokud by prošel její nejtvrdší variantní návrh, k faktickému zmizení ovocných variant by vzhledem k délce schvalovacího procesu došlo mezi lety 2028 až 2030.

Ženevská fronta OSN: Bude nikotin zařazen mezi tvrdé drogy?

Ještě radikálnější scenář než v Bruselu se připravuje v Ženevě a ve Vídni. V červnu 2026 požádala tichomořská Republika Palau Organizaci spojených národů o přezkoumání nikotinu. Podnět převzal Výbor expertů WHO pro drogovou závislost (ECDD), který má posoudit, zda má být nikotin zařazen mezi kontrolované látky pod Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971 – tedy po bok heroinu, kokainu či LSD.

Harmonogram tohoto mezinárodního procesu je následující:

  1. Podzim 2026: Zahájení vědeckého přezkumu ze strany WHO.
  2. Říjen 2027: Vydání oficiálního doporučení WHO.
  3. Březen 2028: Hlasování Komise OSN pro omamné látky (CND) ve Vídni.
„Pokud by prošly nejtvrdší navrhované varianty regulace, mohlo by to znamenat zákaz úplně všeho včetně dýmek, doutníků, samozřejmě cigaret, vodních dýmek i alternativních nikotinových produktů. Jediné místo, kde by si pak mohlo 1,2 miliardy lidí koupit nikotin, by bylo v lékárně,“ upozorňuje Jindřich Vobořil, předseda správní rady think-tanku Racionální politiky závislostí a bývalý národní protidrogový koordinátor.

Právní paradox mezinárodní regulace

Odborníci z think-tanku na mezinárodním semináři poukázali na závažný právní paradox: mezinárodní kontrola by se vztahovala především na extrahovaný a syntetický nikotin – tedy na e-liquidy, náplně a nikotinové sáčky. Naopak klasické cigarety a tabákový list, které obsahují nikotin přirozeně, by mohly zůstat mimo tento režim.

Výsledkem by byl stav, kdy by nejméně škodlivé formy užívání podléhaly přísné prohibici nebo prodeji v lékárnách, zatímco nejškodlivější spalovaný tabák by zůstal dostupný v trafikách. Bývalý zástupce tajemníka Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB) Pavel Pachta zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi nikotinem jako molekulou a reálnou škodlivostí konkrétního způsobu užití.

Podle expertů by takto tvrdá regulace nevedla k vymýcení závislosti, ale k masivnímu rozvoji černého trhu. Jindřich Vobořil proto apeluje na aktivní přístup: „Musíme se ozvat už ve fázi vědeckého posuzování, protože právě tam se bude rozhodovat o tom, jak bude celý problém následně rámován.“ Ministerstvo zdravotnictví ČR se ke svému postupu zatím nevyjádřilo.

Dvě různé cesty se stejným cílem

Bruselská i ženevská iniciativa sledují identický cíl – maximální omezení počtu uživatelů nikotinu. Volí však odlišné prostředky. Zatímco Brusel sází na ekonomický tlak, zdražování a zákaz atraktivních příchutí, OSN a WHO řeší samotnou právní klasifikaci molekuly nikotinu.

Pro českého spotřebitele z toho vyplývá jasný výhled: cigarety v nadcházejících letech výrazně podraží, jednorázové vapes z trhu zmizí, sladké příchutě již byly zakázány a ovocné příchutě čelí riziku zákazu po roce 2028. Současně probíhá proces, který by mohl alternativní produkty odsunout do lékáren, zatímco cigarety zůstanou běžně dostupné.

Redakce Český reportér 11.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI