Schodek rozpočtu 389 miliard: Deficit prodraží nájmy a hypotéky

Jak ukazuje analýza témat okolo státního rozpočtu, Schodek Schillerové 389 miliard odskáčou lidé v nájmech a běžné domácnosti, které se budou muset vyrovnat s dražším bydlením i vyššími úroky.

Fikce jménem 310 miliard a realita ještě vyššího zadlužení

Ačkoliv Poslanecká sněmovna schválila v březnu 2026 rozpočet se schodkem 310 miliard korun, Národní rozpočtová rada již tehdy důrazně varovala před porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti. Povolený rozpočtový strop měl po odečtení půjčky na jadernou energii a úspor na obranu činit maximálně 246 miliard korun. Schválený plán tak zákony překročil o propastných 64 miliard.

Pro rok 2027 je pak předložen návrh se schodkem 389 miliard korun, přičemž ministryně Alena Schillerová ubezpečuje, že deficit „nepřekročí 400 miliard“. Ekonomka Markéta Šichtařová však označila již předchozí plán kolem 280 miliard za „fikci a lež“. Podle jejích propočtů i odhadů Národní rozpočtové rady dosáhne reálný schodek úrovně 344 až 381 miliard korun.

„Rozpočet je obludně přefouknutý. Není to budování budoucnosti, ale její projídání,“ uvádí bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Projídání budoucnosti: Na provoz si stát půjčí až 99 miliard

Bývalý šéf rezortu financí Miroslav Kalousek upozorňuje na alarmující vývoj v provozních výdajích státu. Zatímco v letošním roce si stát musí půjčit 47 miliard korun čistě na svůj provoz, v příštím roce tato suma vzroste na 99 miliard korun.

Z těchto peněz se přitom neinvestuje ani jediná koruna – jde o čistou spotřebu. K tomuto masivnímu zadlužování navíc dochází v období hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Ekonomický růst sice přinese státní kase 70 miliard korun na příjmech navíc, vláda však plánuje zvýšit výdaje o 150 miliard korun.

Kde chce stát vzít peníze? Riziko daně z investičních bytů

Rostoucí zadlužení nutí vedení Ministerstva financí hledat nové zdroje příjmů. Vedle navýšení spotřebních daní na hazard či nikotinové sáčky otevřela ministryně i téma zdanění investičních nemovitostí. Návrh by se neměl týkat drobných vlastníků, ale investorů s desítkami bytů. Konkrétní legislativní znění však zatím chybí.

Jak by daň fungovala a proč ji lze snadno obcházet?

Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka navrhuje zavedení odstupňovaných koeficientů:

1. První byt (trvalé bydliště): koeficient 0,1
2. Druhý byt: koeficient 0,3
3. Pátý a další byt: koeficient 1,0

Pavel Peterka však zároveň varuje před snadným obcházením tohoto systému. Jako příklad uvádí čtyřčlennou rodinu, která může zapsat trvalé bydliště pro každého člena na jinou ze čtyř vlastněných nemovitostí.

Dopad na nájemníky: Kolik zaplatíte navíc?

Ekonomové Jan Berka ze společnosti Portu a Pavel Peterka se shodují v tom, že majitelé nemovitostí přenesou nové daňové zatížení na své nájemníky. „Investoři nebudou chtít nést celé náklady,“ vysvětluje Jan Berka.

Peterka mírní obavy z radikálního skoku v nájemném, dodává však podstatný detail: daně se i u velkých bytů pohybují v řádu jednotek tisíců korun ročně. Pokud by se majetková daň zdvojnásobila a polovina z ní přešla na nájemce, roční částka okolo 4 000 korun se v měsíčních platbách rozloží. I pár stovek korun měsíčně navíc je však v době, kdy nájemné ukrajuje až 50 % příjmů domácnosti, znatelným zásahem do rozpočtu.

Celkový rozpočtový přínos této daně by se přitom pohyboval pouze v jednotkách miliard korun, což schodek ve výši 389 miliard nijak nezachrání. Vzhledem k tomu, že vlastníci nemovitostí jsou často lidé v předdůchodovém a důchodovém věku – tedy klíčová voličská skupina hnutí ANO –, nemusí mít tento návrh v koalici dostatečnou podporu.

Varování pro hypotéky: Proč státní dluh prodraží vlastní bydlení?

Ekonom Lukáš Kovanda v pořadu K věci na CNN Prima NEWS označil navrhovaný deficit 389 miliard za nepříjemné překvapení, které je citelně horší než původní očekávání trhu. I když bezprostřední zhoršení ratingu České republiky zatím nehrozí, jde o jasný varovný signál.

Pokud vláda nepředloží jasný plán rozpočtové konsolidace, hrozí růst úrokových sazeb u hypoték. Mechanismu je přímočarý: finanční investoři budou za půjčování peněz zadluženému českému státu požadovat vyšší výnos. Od úročení státních dluhopisů se pak přímo odvíjejí i úrokové sazby komerčních hypoték. Za státní dluh tak občané zaplatí v dražších úvěrech na bydlení.

Podle Kovandy přitom hlavní příčinou dluhu nejsou investice do infrastruktury, ale prudký nárůst běžných, provozních a sociálních výdajů. Ekonom Jiří Rotschedl v Rádiu Prostor k tomu dodává, že jedna miliarda dluhu se při započtení dlouhodobých úroků může prodražit až na devět miliard korun. Dnešní rozpočtové schodky tak budou splácet ještě další generace.

Kde se dá ušetřit? Řešení podle Miroslava Kalouska a ekonomů

Odborníci zdůrazňují, že cesty ze spirály zadlužování nevedou přes zvyšování daní, ale především přes škrty na výdajové straně rozpočtu.

Okamžité úspory v řádu desítek miliard

Miroslav Kalousek definoval konkrétní kroky, jak ušetřit 46 miliard korun bez zásahu do plánovaných investic – pouhým neschválením návrhů zákonů, které dosud neprošly Poslaneckou sněmovnou:

1. Neschválení zákona o financování veřejnoprávních médií: úspora 8 miliard Kč
2. Zrušení mimořádného navýšení plateb za státní pojištěnce: úspora 21 miliard Kč
3. Zrušení plošné podpory spotřeby elektřiny z OZE: úspora 17 miliard Kč

Další desítky miliard lze získat, pokud by se platy ve veřejné sféře zvyšovaly pouze o míru inflace (místo plánovaného nárůstu o 36 miliard korun) a zásadním seškrtáním provozních nákladů státního aparátu.

Jak připomíná Kalousek, možností, jak dostat deficit pod hranici tří procent HDP, existuje dostatek. Klíčovým faktorem je však politická vůle škrtat.

Systémové změny na příjmové i výdajové straně

Vedle okamžitých škrtů ekonomická sféra doporučuje následující opatření:

1. Na straně výdajů: Zeštíhlení státní správy, masivní digitalizace, cílení dotací výhradně do strategických oblastí, důchodová reforma provázaná s věkem dožití a revize systému sociálních dávek.
2. Na straně příjmů: Úpravy sazeb DPH, vyšší zdanění neřestí (tabák, alkohol, hazard), zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace či návrat k superhrubé mzdě (zrušené v roce 2021), což by do státního rozpočtu přineslo až 150 miliard korun od vyšších příjmových skupin.

Jaké má Česko vyhlídky do budoucna?

Rekordní schodek 389 miliard korun nepředstavuje rozvojové investice, ale projídání hospodářské budoucnosti země. Místo směrování finančních prostředků do modernizace školství či zdravotnictví bude stát nucen ročně vyplácet desítky miliard korun pouze na úroky z narůstajícího dluhu.

Reálná řešení existují, vyžadují však odvahu k systémovým škrtům v provozu státu. Zavedení daně z investičních bytů schodek nezachrání a pouze zvýší životní náklady nájemníků, zatímco nedůvěra finančních trhů prodraží hypotéky pro všechny zájemce o vlastní bydlení.

Redakce Český reportér 7.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI