Kdo kryje financování STAN a TOP 09 z Dozimetru?

Tedy tří institucí, které měly být podle obžaloby hlavními peněženkami organizované skupiny kolem zlínského podnikatele Michala Redla a tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka.

Již po prvním zasedání ale komise narazila. A to na problém, který je pro fungování parlamentní demokracie zásadní. Vrchní státní zastupitelství v Praze, které dozoruje kauzu Dozimetr prostřednictvím státního zástupce Adama Borguly, odmítlo komisi vydat jakékoliv podklady. Nejen vyšetřovací spis, ale ani pomocný spis policie, ani jen seznam osob s adresami, aby je komise mohla předvolat jako svědky.

Případ se tak stal učebnicovým příkladem rozdílu mezi právní a faktickou blokací práce sněmovní komise.

I. Právní rovina: Blokovat ji nemůže

Vyšetřovací komise je orgán podle článku 30 Ústavy České republiky. Ten říká: „Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.“ Podrobnosti pak upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, konkrétně § 19.

Komise má právo si opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky. Povinnost poskytnout informace mají i členové vlády a státní orgány. Státní zastupitelství je podle zákona o státním zastupitelství povinno s komisí spolupracovat.

Právně tedy státní zastupitelství nemá žádné právo veta. Nemůže komisi zakázat, rozpustit nebo jí říct, že nesmí jednat. Kdyby tak učinilo, šlo by o ústavní konflikt, kdy by exekutiva v podobě justice blokovala legislativu v podobě Sněmovny. To může udělat jen Sněmovna sama usnesením.

II. Faktická rovina: Blokovat ji může, a to se děje

Praxe je ale jiná. Vrchní státní zastupitelství v Praze použilo tři klasické nástroje, které v minulosti používala státní zastupitelství i u jiných komisí, například u kauzy Opencard, kde poslanci nakonec našli 21 pochybení orgánů činných v trestním řízení.

Za prvé je to odkaz na živé trestní řízení. Žalobci argumentují, že probíhá trestní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9, kde od 22. září 2025 běží hlavní líčení s devíti obžalovanými. Poskytnutí spisů by podle nich ohrozilo účel trestního řízení. Opírají se o ustanovení § 8a a § 8b trestního řádu o ochraně osobních údajů a o utajení.

V zamítavém stanovisku, které má Deník P k dispozici, Vrchní státní zastupitelství doslova uvádí: „Poskytnutí osobních údajů osob vystupujících v předmětném trestním řízení státním zastupitelstvím vyšetřovací komisi bez jednoznačného zákonného zmocnění za účelem jejich předvolání a jejich výslechu před vyšetřovací komisí by pak mohlo být vnímáno jako porušení zásady rovnosti zbraní. Poskytnutím těchto údajů by mohlo dojít k ohrožení až ke zmaření účelu trestního řízení.“

Za druhé je to odkaz na povinnost mlčenlivosti. Státní zástupce Adam Borgula pro Deník P uvedl: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Některým částem žádostí předmětné vyšetřovací komise pak nebylo možno vyhovět s odkazem na povinnost mlčenlivosti, která je státním zástupcům ohledně informací pocházejících z trestního řízení zákonem uložena.“ Mlčenlivosti může zbavit jen nejvyšší státní zástupce, a ten to v tomto případě neudělal.

Žalobci se přitom dovolávají výkladového stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2014, podle kterého jsou to právě žalobci, kteří sami určí, jaké informace vyšetřovací komisi poskytnou a v jakém rozsahu. V kauze Dozimetr zvolili rozsah nula.

Za třetí je to hra na čas. Komise má mandát omezený na měsíce. První žádost podal její předseda Jindřich Rajchl (SPD/PRO) v červenci. Odpověď přišla po týdnech – zamítavá. Druhá, detailní žádost, kde Rajchl popisoval, že komise nechce šetřit trestné činy, které jsou u soudu, ale systémové financování stran, byla zamítnuta před několika dny. Mandát komise mezitím běží a 4. září má zasedat bez jediného papíru.

Zdroj blízký komisi pro Deník P to shrnul: „Nedostali jsme vůbec nic, ani jeden papír, ani jednu adresu. Podstatou poslaneckých komisí je přitom do spisů nahlížet a poznatky čerpat. Za mě je to nehorázné.“

Právnička Klára Samková pro Parlamentní listy k tomu poznamenala, že parlamentní komise je projevem nedůvěry k oficiálnímu vyšetřování. Na poslaneckou komisi se přitom vztahují sněmovní pravidla o mlčenlivosti, komise může jednat uzavřeně a zavázat poslance mlčenlivostí i nad rámec zákona. Tím by se měla obava žalobců eliminovat.

III. Co chtěla komise šetřit? Ne Hlubučka, ale peníze pro STAN a TOP 09

Komise nechtěla znovu vyšetřovat Petra Hlubučka, Michala Redla, Pavla Kose a další. Ti jsou obžalováni z účasti na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení a legalizace výnosů z trestné činnosti. Žalobce Adam Borgula podal obžalobu na konci června 2024.

Komise chtěla šetřit to, co je v trestním řízení podle ní opomenuto. Tedy proč nebyly obviněny právnické osoby – politické strany STAN a TOP 09 - když svědci a spolupracující obvinění opakovaně mluvili o tom, že peníze z Dozimetru šly právě jim.

Citace ze zdroje blízkého komisi: „Jedním z hlavních úkolů komise je vyšetřit, proč vyšetřovatelé i navzdory jasným indiciím ve svědeckých výpovědích neobvinili i politické strany STAN a TOP 09, když je svědci a obvinění několikrát uváděli jako příjemce financí plynoucích z organizovaného zločinu.“

Klíčové výpovědi o dělení peněz:

1. Matej Augustín – bývalý ekonomický ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy. V době zátahu byl mimo republiku, vrátil se, je spolupracujícím obviněným a usiluje o dohodu o vině a trestu. Jako spolupracující nesmí lhát, jinak ztrácí statut.

Do protokolu 6. března vypověděl: „Padesát procent dáte TOP 09, třicet procent STAN, dvacet procent se musí vydělit mezi pět až šest lidí.“ V jiné části protokolu: „Padesát procent šlo TOP 09, třicet procent STANu a zbylých dvacet procent se rozdělovalo mezi pět...“ Na otázku státního zástupce Borguly, jakým způsobem byly peníze předávány, odpověděl: „Určitě v hotovosti.“

1. Pavel Kos – podnikatel, dlouholetý spolupracovník Michala Redla. U hlavního líčení v roce 2025 se doznal a chce uzavřít dohodu. Před senátem prohlásil: „S Michalem Redlem jsme finančně podporovali TOP 09 a STAN. Naše investice měla být navrácena.“ Dodal, že šlo o milionové částky, z nichž část byla chápána jako návratná investice. Přiznal, že osobně přes prostředníky předal tři miliony korun a financoval PR agentury a volební kampaně.

Podle Augustína a Kose šlo o systematický plán, jak ovládnout DPP. Cílem bylo dosadit vlastní lidi na klíčové posty, jak uvedl Kos.

IV. Širší kontext, který dělá kauzu nejzajímavější

Aby článek nebyl jen o paragrafech, je třeba přidat kontext, který média popisují měsíce.

Záhadná úmrtí: Tomio Okamura využil kauzu před volbami k happeningu na ministerstvu vnitra, tehdy řízeném Vítem Rakušanem. Přinesl návrh na rozpuštění STAN a pět rakviček, které podle něj připomínaly pět záhadných úmrtí kolem kauzy. Investigativní web Neovlivní.cz přišel s textem „Čtyři mrtví z Dozimetru“.

Podle přehledu z roku 2025 jde o:

1. Petr Adam (60), podnikatel, 20. června 2022, 5 dní po zátahu, oficiálně sebevražda oběšením v sídle firmy. Obviněn z uplácení člena dozorčí rady DPP.
2. Martin Horák, podnikatel z vedlejší větve armádních zakázek, 1. října 2023, pád z okna hotelu v Dubaji.
3. Ondřej Křivka, PR expert pracující pro Hlubučka a placený Redlem, květen 2024, sražen autem.
4. Další 2-3 osoby označované jako „bílí koně“ v zakázkách, zemřelé od června 2024. Policie vše klasifikuje jako nehody nebo sebevraždy, ale časová shoda s výslechy vyvolává spekulace.

Šifrované telefony a politický přesah: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podle médií používal šifrovaný telefon, ačkoliv bývalému ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN), který musel po vypuknutí kauzy rezignovat, doporučoval ho nepoužívat. Gazdík byl v kontaktu s Redlem, volali si, jezdili na dovolené. Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) byl svědkem, trávil s Redlem dovolené a komunikoval přes šifrovací aplikaci. Pražská radní Hana Kordová Marvanová hovořila o podílu firem Jana Dobrovského. A investigativní novinářka Markéta Doležalová popsala, že kvůli zastavení reportáže o Dozimetru telefonoval generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi osobně předseda STAN Vít Rakušan.

Státní zastupitelství tedy komisi právně nezakázalo. Fakticky ji ale postavilo do role, kdy má vyšetřovat naslepo, jen z médií a svědeckých výpovědí, které si sama sežene. Předseda Rajchl nyní chce žádat o spisy soudy a navrhne legislativní zpřesnění trestního řádu.

Otázka, kterou musím položit: Kdo zametá financování STAN a TOP 09 pod pokličku a kdo hlídá hlídače, když žalobci sami rozhodují, co ukážou Sněmovně?

Redakce Český reportér 9.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI