Český export do Ruska 2021-2025: Propad o 86,8 %

Jak ukazuje detailní pohled na průmyslové podniky, dopad sankcí na český průmysl byl vysoce selektivní a přinesl zcela odlišné příběhy – od rekordních zisků díky přesměrování trhů až po insolvenci.

Historický propad obchodu s Ruskem v číslech

Celkový podíl Ruska na českém vývozu zaznamenal dramatický pokles. Zatímco v roce 2012 činil podíl exportu do Ruské federace 3,9 %, v roce 2026 klesl Český export do Ruska pod hranici 0,3 %.

Podle materiálu Rozbor zahraničního obchodu ČR za rok 2025, který vydala Asociace exportérů 9. února 2026 na základě dat ČSÚ k 6. únoru 2026, spadl český export do Ruska z původních 3 650 milionů EUR v roce 2021 na pouhých 483 milionů EUR v roce 2025. Jedná se o propad o 86,8 %, což v absolutním vyjádření představuje ztrátu 3 167 milionů EUR (přes 3,1 miliardy EUR).

Současně docházelo k pokusům tento výpadek kompenzovat. Vrchol reexportové vlny nastal v roce 2024, kdy český export do Kazachstánu dosáhl 867 milionů EUR a do Kyrgyzstánu 168 milionů EUR. V roce 2025 však již tato čísla začala klesat (Kazachstán na 754 milionů EUR, Kyrgyzstán na 144 milionů EUR), což reflektuje výrazné zpřísnění kontrolních mechanismů.

TOS VARNSDORF: Od montovny na Urale k přesměrování obchodu

Společnost TOS Varnsdorf představuje ukázkový příklad toho, jak hluboce byly české strojírny propojeny s ruským trhem. Firma v Rusku nepůsobila pouze jako běžný vývozce. Od roku 2012 provozovala v Jekatěrinburgu vlastní montážní závod AO GRS Ural, ve kterém držela 51% podíl společně s ruskou KR Group.

Nešlo o prosté obchodní zastoupení. Do montovny se posílaly rozložené horizontální vyvrtávačky, které se na místě kompletovaly. Díky splnění požadavku na 30% lokalizaci získala firma licenci od Ministerstva průmyslu Ruské federace označující výrobky jako "ruský výrobek", což jí umožnilo účastnit se lukrativních státních zakázek. V Petrohradu navíc působila servisní dceřiná společnost OOO TOS Varnsdorf-RUS Co., Ltd. se 100% podílem.

Význam ruského trhu a obcházení restrikcí

Z mopořizovaných materiálů Ministerstva zahraničních věcí vyplývá, že pro pojišťovnu EGAP představovaly ruské projekty přibližně 30 % portfolia (což byl pokles z předchozích 50 %). Pro samotný TOS Varnsdorf činil podíl exportu na ruský trh ve střednědobém horizontu necelých 15 %, přičemž historicky dosahoval podíl na celkových tržbách okolo 30 % (později se pohyboval kolem 18 %).

Přímé dodávky do Ruska byly ukončeny v říjnu 2022, avšak podle databáze LeaveRussia vyvezla firma přes GRS Ural komponenty za více než 12 milionů dolarů v období od února 2022 do září 2024. Šetření Deníku N zároveň odhalilo, že stroje firmy TOS Varnsdorf směřovaly do Ruska také nepřímo přes kyrgyzskou společnost Interstyle Plus.

Finanční paradox a nové trhy

Navzdory ztrátě přímého ruského trhu zaznamenal TOS Varnsdorf výrazný růst hospodářských výsledků, jak dokládají výroční zprávy uložené ve sbírce listin:

1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb: 2021 = 1 065 295 tis. Kč | 2022 = 1 250 664 tis. Kč | 2023 = 1 408 194 tis. Kč (nárůst o 342 899 tis. Kč).
2. Export: 2021 = 891 274 tis. Kč | 2022 = 1 162 234 tis. Kč | 2023 = 1 346 773 tis. Kč (nárůst o 455 499 tis. Kč).
3. Čistý zisk: 2021 = 817 tis. Kč | 2022 = 2 580 tis. Kč | 2023 = 31 221 tis. Kč.
4. Zaměstnanci: 2021 = 402 | 2023 = 406 (k propouštění nedošlo).

Firma nahradila výpadek úspěšnou expanzí na jiné trhy. Generální ředitel Jan Rýdl ve výroční zprávě za rok 2023 zmínil rychlou dodávku 5 strojů do závodů na západní Ukrajině, které přešly do nepřetržitého provozu, a získání nových zakázek v tomto regionu. Klíčovými pilíři se staly také dceřiná společnost TOS Trade North America, LLC v Atlantě (podíl 90 %) zajišťující prodej v USA a čínské majetkové účasti TOS Kunming Machine Tool Co., Ltd. (50 %) a TOS Machine Tools Shanghai Ltd. (100 %). Desetiletý model výroby v ČR a finální montáže v Rusku však musel být definitivně opuštěn.

Škoda Transportation, klastr ALTA a sankční seznamy

Společnost Škoda Transportation disponovala v Rusku lokalizovanou výrobou OOO Vagonmaš. Pro skupinu, kde vývoz tvořil 40 % obratu a kde v zemích bývalého Sovětského svazu jezdilo více než 2 000 elektrických lokomotiv české značky, znamenalo zavedení sankcí ztrátu kontraktu na dodávky dílů pro metro v hodnotě 4,5 miliardy korun.

Podobně zasažen byl klastr navázaný na skupinu ALTA. Podle materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu zahrnuje tato struktura podniky jako ŠKODA MACHINE TOOL a.s., TOS KUŘIM-OS, a.s., ČKD BLANSKO-OS, a.s., SE-MI Technology, a.s., ALVEL, a.s. a DMS, s.r.o. Pro tyto firmy představoval ruský trh v letech 2017–2018 prioritu s pětinovým podílem na celkovém exportu.

Některé české subjekty se dostaly i na ukrajinský sankční seznam (tzv. Zelenského seznam). Deník N upozornil na případy dodávek produktů českých výrobců (například Šmeral Brno) do Ruska přes třetí země. Společnost Alta Invest v reakci uvedla, že žádná sankční pravidla neporušila.

ČKD Blansko: Jediný přímý krach v důsledku sankcí

Případ společnosti ČKD Blansko Holding, a.s. představuje jediný přímý bankrot velké české strojírny způsobený sankčními mechanismy. K úpadku nedošlo z důvodu ztráty odbytového trhu, ale kvůli majetkové struktuře.

V květnu 2022 Finanční analytický úřad (FAÚ) Ministerstva financí v rámci sankčních opatření zmrazil akcie firmy, které vlastnil ruský poslanec Andrej Trifonov. V důsledku toho nemohl podnik nakládat s bankovními účty. V listopadu 2023 zahájila firma prodej majetku a propouštění zaměstnanců. V březnu 2024 na sebe podala insolvenční návrh s dluhy ve výši 300 milionů korun a v září 2024 ji Krajský soud v Brně poslal do úpadku.

Reexportní dálnice: Kam zmizela 3,1 miliarda eur?

Při analýze poklesu přímého vývozu do Ruska je nutné rozlišovat mezi faktickým přesměrováním obchodu na nové trhy a fiktivními reexporty přes třetí země.

Typickým příkladem fiktivního růstu je vývoz karoserií motorových vozidel do Kazachstánu. Z dat ČSÚ vyplývá, že zatímco od ledna do listopadu 2021 činil vývoz této komodity do Kazachstánu 4,7 milionu korun, ve stejném období roku 2022 dosáhl hodnoty přes 1,7 miliardy korun (nárůst o téměř 37 000 %, zatímco celosvětový vývoz karoserií z ČR vzrostl jen o 34,5 %). ČNB ve své analýze potvrdila, že strategické zboží pravděpodobně nadále proudilo do Ruska přes západní reexporty, neboť vývozy daného zboží vzrostly oproti předválečnému stavu více než padesátinásobně.

Vedle toho proběhl reálný přesun obchodních aktivit na trhy mimo postsovětský prostor:

1. Turecko: Nárůst exportu z 1 992 mil. EUR (2021) na 4 349 mil. EUR v roce 2025 (+118,3 %, +2 357 mil. EUR).
2. Indie: Nárůst exportu ze 759 mil. EUR (2021) na 1 242 mil. EUR v roce 2025 (+63,7 %, +483 mil. EUR).

Propad obchodu s Ruskem o 3 167 mil. EUR byl v bilanci kompenzován nárůstem v Turecku (+2 357 mil.), Indii (+483 mil.), Kazachstánu (+559 mil.), Arménii (+239 mil.), Ázerbájdžánu (+198 mil.), Uzbekistánu (+154 mil.) a Kyrgyzstánu (+137 mil.). Zatímco Turecko a Indie představují reálná nová odbytiště, státy Střední Asie sloužily z velké části jako tranzitní uzly.

Přehled českých firem nejvíce zasažených sankcemi

Následující přehled shrnuje klíčové české společnosti, které před zavedením sankcí vyvážely do Ruska významnou část své produkce (často 30 % a více):

1. TOS Varnsdorf a.s. (vlastník 51 % v AO GRS Ural Jekatěrinburg a 100 % v OOO TOS Varnsdorf-RUS; pokles podílu trhu z 30 % na 15 %, úspěšná diverzifikace).
2. Škoda Transportation a.s. (ztráta zakázky na metro v hodnotě 4,5 mld. Kč, dceřiná společnost OOO Vagonmaš).
3. TOS Kuřim – OS, a.s. (součást klastru ALTA, orientace na ruský trh).
4. Škoda Machine Tool a.s. (významný dodavatel těžkých obráběcích strojů do RF).
5. ČKD Blansko Holding a.s. / ČKD Blansko – OS, a.s. (bankrot v roce 2024 v důsledku zmrazení akcií ruského vlastníka).
6. Šmeral Brno a.s. (zařazení na ukrajinský sankční seznam, dodávky přes třetí země).
7. ALTA, a.s. / Alta Invest (obchodní klastr se zaměřením na trhy Ruska a ZSN).
8. Škoda JS a.s. (původně majetkově spojená s ruskou OMZ/Gazprombank; z důvodu sankčního rizika ji převzal koncern ČEZ).
9. Brisk Tábor a.s. (výrobce zapalovacích svíček s významným podílem na ruském trhu).
10. Brano Group (výrobce autodílů s expozicí v RF).
11. Koh-i-noor Hardtmuth a.s. (tradiční vývozce kancelářských a školních potřeb).
12. Dřevojas (výrobce koupelnového nábytku).
13. TOS Olomouc, s.r.o., METALURGIE Rumburk, Machine Tool Equipment (dceřiné a majetkově spjaté subjekty skupiny TOS Varnsdorf).

Transformace českého zahraničního obchodu

Otázka, zda měly sankce dopad na náš export do Ruska, ukazuje komplexní transformaci českého průmyslu. Celková makroekonomická čísla potvrzují téměř úplné odeznění přímého obchodu s Ruskou federací. České strojirenství se dokázalo přizpůsobit skrze nové trhy v Asii a Severní Americe, případně využitím nových tranzitních tras. Přestože většina firem adaptaci zvládla a dosáhla stabilizace, majetková opatření a ztráta dvacet let budovaných pozic vedly k trvalému přRedakce

Český reportér 12.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI