Vítězslav Novák: Praha 8 musí fungovat pro lidi
Mgr. Vítězslav Novák. Rodilý Pražák, narozený v roce 1973 na Smíchově. Původně vystudoval elektrotechnickou průmyslovku. K právu se vrátil až později v životě – v roce 2024, ve svých padesáti letech, dokončil bakalářské studium práva a následně navázal magisterským studiem obchodního práva na Panevropské univerzitě, které dokončil v roce 2026.
Téměř třicet let podnikal v gastronomii, dlouhodobě především na Palmovce, takže Prahu 8 zná nejen z pohledu komunální politiky, ale i z každodenního života místních podnikatelů a obyvatel. Vedle toho se věnuje realitní činnosti. Od roku 2022 je zastupitelem městské části Praha 8 a působí také jako asistent zastupitelského klubu SPD v Zastupitelstvu hlavního města Prahy.
Ve své komunální práci se zaměřuje zejména na bezpečnost, čistotu veřejného prostoru, dopravu, bydlení a rozvoj Prahy 8. Je otcem tří dětí ve věku od 12 do 30 let a dědečkem dvou vnoučat. Ve volném čase se aktivně věnuje běhu, cyklistice a triatlonu a má za sebou i závod IRONMAN. Prahu 8 považuje za svůj domov a místo, kde chce spojovat praktickou zkušenost z podnikání, práva a komunální politiky. Požadali jsme pana Nováka o rozhovor. Aktualizováno 4.10.26, 15,30h.

Jdete do komunálních voleb na Praze 8 s podporou České Párty, PRO a Svobodných. Jaké je vaše hlavní téma pro voliče Prahy 8?
Naším hlavním tématem je, aby Praha 8 zase fungovala pro lidi, kteří tady skutečně žijí. Nechceme stavět kampaň na jednom líbivém hesle, protože každodenní život na Praze 8 tvoří několik věcí, které spolu souvisejí. Bezpečné ulice, doprava bez zbytečného chaosu, dostatek míst ve školách, dostupné bydlení, péče o seniory, čisté a zelené veřejné prostředí a radnice, která s občany komunikuje a hospodaří otevřeně.
Velkým tématem je pro nás samozřejmě také Palmovka. Z místa, které by mělo být přirozeným centrem Prahy 8, se za mnoho let stal spíš symbol nevyřešených problémů. To chceme změnit.
Doplnil bych ještě jednu oblast, která se nám na leták už nevešla – sport a aktivní život. Praha 8 má velký potenciál pro rekreační sport, běh, cyklistiku i sportování dětí a seniorů. Nejde přitom jen o velká sportoviště. Chceme vytvářet podmínky, aby se lidé mohli hýbat přímo tam, kde žijí.
Kdybych to měl shrnout jednou větou: méně ideologie a velkých gest, více praktických řešení každodenních problémů obyvatel Prahy 8.

Jakých 10 největších problémů k řešení vidíte vy na Praze 8?
Deset problémů je hodně a nerad bych z toho dělal nějaký žebříček, protože řada věcí spolu úzce souvisí. Když ale mám vybrat deset oblastí, které považuji na Praze 8 za nejdůležitější, jsou to tyto:
- Bezpečnost a pořádek ve veřejném prostoru – zejména okolí metra, Palmovka, Ládví a problémová místa podél Rokytky.
- Doprava a průjezdnost Prahy 8 – nejen Palmovka, ale i návaznosti na Libeňský most a dopravní chaos při uzavírkách.
- Parkování na sídlištích – Bohnice, Kobylisy, Ládví a Ďáblice potřebují reálná řešení pro rezidenty, ne jen další regulaci.
- Nedostatečné kapacity škol a školek – zejména v rychle rostoucích částech Karlína a Rohanu.
- Palmovka jako dlouhodobě zanedbané centrum Prahy 8 – včetně torza Nové Palmovky a celkového stavu okolí.
- Dostupné bydlení a využití obecního bytového fondu – obecní byty nesmějí zůstávat zbytečně prázdné.
- Čistota, zeleň a stav veřejných prostranství – parky, chodníky, zastávky a okolí sídlišť.
- Sociální problémy, bezdomovectví a drogová scéna – pomoc těm, kteří ji chtějí, ale zároveň jasná pravidla a ochrana slušných obyvatel.
- Péče o seniory a dostupnost služeb – část Prahy 8 stárne a musíme na to reagovat.
- Sport a volný čas – dostupná sportoviště a podpora rekreačního sportu, dětí, rodin i seniorů.
Za společného jmenovatele ale považuji jednu věc: Praha 8 potřebuje méně improvizace a více praktického řízení.
Co podle vás současné vedení Prahy 8 zanedbalo, čemu se mohlo a mělo věnovat a nevěnovalo?
Za největší problém považuji to, že radnice není vůči občanům dostatečně otevřená a aktivní. Lidé si oprávněně stěžují, že se o některých územních studiích, záměrech nebo změnách dozvídají až ve chvíli, kdy už je všechno rozběhnuté. Radnice by měla občany vtahovat do debaty mnohem dříve, ne je jen následně informovat.
Druhá věc je veřejný prostor a bezpečnost. Dlouhodobě upozorňujeme na zanedbané okolí některých stanic metra a problémová místa v ulicích. Tady nestačí jednorázově požádat hlavní město nebo dopravní podnik o posílení hlídek a za pár týdnů se vrátit do původního stavu. Na Dopravní podnik i na hlavní město musí být ze strany Prahy 8 trvalý tlak.
Stejné je to s preventivními hlídkami. Když se někde objeví problém, musí se řešit soustavně, ne nárazově. Občan nemá poznat aktivitu radnice jen před volbami nebo po mediálně výrazném incidentu.
Torzo Nové radnice na Palmovce – od roku 2014. Jak byste ho řešil? Má podle vás smysl projekt s Agenturou EU pro kosmický program / EUSPA, nebo by měl objekt sloužit k něčemu jinému?
EUSPA by pro Palmovku byla mimořádně atraktivní nájemce. Přítomnost evropské agentury by podle mě pomohla celé lokalitě, přivedla by sem pracovní místa, služby i další investice. Proto bych ten projekt určitě nezahazoval.
Zároveň ale považuji za zásadní problém, že po tolika letech stále není jasně připravený plán B pro případ, že projekt EUSPA nevyjde.
Nová Palmovka je pro mě především pomníkem toho, co se stane, když se velký projekt při každé politické změně znovu otevírá, zpochybňuje a komplikuje místo toho, aby se dotáhl. Původně měl vzniknout fungující komplex za výrazně nižší náklady. Dnes máme po více než deseti letech rozestavěné torzo a jeho dokončení bude stát násobně více.
Ať už nakonec bude v budově EUSPA, nebo jiné využití, musí existovat jasný harmonogram, odpovědnost a alternativní scénář. Palmovka už si nemůže dovolit dalších deset let čekání.
Objekt Karlínských kasáren – jaká je vaše představa využití?
Kasárna Karlín by podle mě měla zůstat živým místem pro kulturu, komunitní život a volnočasové aktivity. Je to výrazný areál v centru Karlína a byla by škoda z něj udělat uzavřený objekt bez života.
Zároveň ale musí platit jednoduché pravidlo: kulturní provoz nesmí znamenat, že lidé v okolí nebudou moci normálně bydlet a spát.
Moje představa je kombinace kultury, komunitního centra, gastronomie, prostoru pro děti, rodiny a menší akce, ale s jasně nastavenými pravidly provozu. Velké hlučné koncerty pod širým nebem do pozdních nočních hodin podle mě do obytné čtvrti nepatří.
Pokud má být provoz dlouhodobě udržitelný, musí respektovat své sousedy.
Školství v Karlíně a na Rohanu. Kapacity škol nestíhají výstavbu. Jak byste řešil chybějící školu na Rohanu a podíl developerů na občanské vybavenosti?
První úkol je jednoznačný – dotáhnout ZŠ Rohan a už nepřipustit další zdržování.
Současně je Rohan dobrým příkladem toho, proč musí jít výstavba bytů ruku v ruce s občanskou vybaveností. U tak rozsáhlých developerských projektů považuji příspěvek investorů na školy, školky, veřejný prostor a dopravní infrastrukturu za samozřejmost.
Mrzí mě ale, že jsme při rozvoji tak obrovského území nebyli ambicióznější. Pamatuji si ještě z doby kolem roku 2000, jak se na odboru architekta Prahy 8 o Rohanu mluvilo jako o mimořádné rozvojové ploše prakticky v centru evropské metropole. Tehdy se počítalo s velmi rychlou výstavbou celé nové čtvrti.
Když budujeme území pro tisíce lidí, neměli bychom uvažovat jen o bytech a jedné základní škole. Měli jsme řešit celý mix občanské vybavenosti – a klidně i středoškolské zařízení ve spolupráci s hlavním městem.
Rohan mohl být od začátku plánován jako plnohodnotná městská čtvrť, ne jako zástavba, ke které veřejná vybavenost postupně dobíhá.
Doprava a Libeňský most. Palmovka je v permanentním kolapsu. Co považujete za prioritu, aby se doprava na Praze 8 pohnula nejen na Palmovce?
Libeňský most je pro mě ukázkou toho, jak Praze škodí, když se místo praktického řešení začne z dopravní stavby dělat ideologický symbol. Už kolem roku 2018 se z otázky mostu stalo velké politické téma, pořádaly se na něm různé akce a praktické rozhodnutí se odsouvalo.
Jsem přesvědčený, že jsme mohli mít dávno hotový nový most, klidně jako citlivou repliku původní architektury, který by normálně sloužil všem – tramvajím, autobusům, autům, cyklistům i pěším. Místo toho jsme se dostali k mnohem složitějšímu a výrazně dražšímu řešení, část konstrukcí se stejně bourá a celé soumostí se opravuje po etapách.
Tohle je přesně ten typ projektu, kde musí město rozhodnout, připravit kvalitní řešení a dotáhnout ho. Každá další změna politického vedení nemůže znamenat, že se začne znovu od nuly.
Pro Prahu 8 je přitom Libeňský most naprosto zásadní. Palmovka je dlouhodobě přetížená a bez spolehlivého spojení přes Vltavu se situace nezlepší. Prioritou proto musí být dokončení mostu, koordinace uzavírek a následně celkové řešení dopravy na Palmovce tak, aby se tam dalo normálně projet, přestoupit i pohybovat pěšky.
Parkování na sídlištích Bohnice, Ďáblice, Kobylisy, Ládví. Modré zóny problém nevyřešily. Jak podle vás řešit parkování pro rezidenty?
Modré zóny samy o sobě nové parkovací místo nevytvoří. Na sídlištích proto musíme řešit hlavně kapacitu.
Za rozumnou cestu považuji lehké montované parkovací domy, které lze stavět rychleji a levněji než klasické masivní garáže. Ideální model vidím například jako jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží, vždy tam, kde to území a okolní zástavba dovolí.
Nejde o to postavit jeden obří parkovací dům pro celou městskou část, ale postupně přidávat menší kapacity na více vhodných místech v Bohnicích, Kobylisích, Ďáblicích a na Ládví. Tím se parkování dostane co nejblíž k lidem, kteří tam skutečně bydlí.
Současně bych chtěl, aby tato stání byla primárně určena rezidentům a cenově pro ně dávala smysl. Regulace bez výstavby nestačí – musíme reálně vytvořit nová parkovací místa.
Bezpečnost a sociální problémy kolem stanic metra Palmovka, Ládví a podél Rokytky. Jak byste řešil problémy s bezdomovectvím a drogovou scénou?
U bezdomovectví podle mě nestačí jen vytlačovat problém z jednoho místa na druhé. Tam, kde je šance člověka vrátit do běžného života, má smysl sociální práce, pomoc s doklady, zaměstnáním a postupným návratem k normálnímu fungování.
Zároveň ale nejsem zastáncem modelu, kdy pomoc znamená úplně bezbřehý režim. Město by mělo mít k dispozici ubytovací kapacity s ostrahou a jasně nastavenými pravidly – zákaz drog a násilí, pořádek, kontrola vstupu a povinnost respektovat režim zařízení. Pomoc má být dostupná, ale musí být spojena i s odpovědností.
U drog je klíčová koordinace. Městská část sama nemůže řídit protidrogové útvary Policie ČR, ale může systematicky předávat podněty, tlačit na spolupráci hlavního města, Policie ČR a městské policie a požadovat pravidelnou přítomnost hlídek v problémových lokalitách.
Palmovka byla svého času velmi zatížena drogovou scénou a často jsme naráželi na vysvětlování, která složka má nebo nemá jakou kompetenci. Občan ale nechce poslouchat, kdo má jakou kompetenci. Chce, aby se v okolí metra, na Rokytce nebo na Palmovce cítil bezpečně.
Proto bych chtěl více policistů a strážníků přímo v ulicích a méně situací, kdy problém všichni jen přeposílají dál. Je ale fér říct, že personální politiku Policie ČR komunální politici sami nevyřeší.
Rokytka – současný stav je kritizován jako nevyužitý potenciál zelené tepny. Jaký je váš pohled na budoucnost Rokytky?
Rokytka má podle mě obrovský potenciál stát se skutečnou zelenou tepnou Prahy 8. Nejen místem, kolem kterého člověk projde, ale prostorem pro procházky, běh, cyklistiku, odpočinek i menší komunitní život.
Důležité je postupně zpřístupňovat břehy tam, kde to jde, doplnit zeleň, mobiliář, osvětlení a vytvořit souvislou a příjemnou trasu. Zároveň ale nechci z Rokytky dělat lunapark. Její největší hodnotou je voda, zeleň a klidné přírodní prostředí.
Smysl mají i menší místa pro posezení, sport nebo občerstvení, ale vždy tak, aby se nezničil charakter území a provoz neobtěžoval okolní obyvatele.
A platí ještě jedna věc: Rokytka musí být bezpečná. Pokud tam lidé budou mít pocit, že se večer bojí projít kvůli nepořádku, drogám nebo problémovým skupinám, žádná revitalizace sama o sobě nebude stačit.
Cílem tedy podle mě má být jednoduchá věc: čistá, bezpečná a průchozí Rokytka jako přirozený rekreační koridor Prahy 8.
V Praze se mluví o desítkách až stovkách prázdných obecních bytů v době bytové krize. Máte přehled o situaci na Praze 8 a jak byste s bytovým fondem naložil?
Pokud se držím posledních čísel, která jsme měli k dispozici, Praha 8 měla kolem 200 volných bytů. Část z nich samozřejmě není možné okamžitě pronajmout, protože potřebují opravy nebo kompletní rekonstrukci. To ale podle mě není důvod, aby zůstávaly dlouhodobě prázdné.
Radnice musí mnohem víc energie a peněz nasměrovat do obnovy vlastního bytového fondu. Udělat jasný přehled, které byty jsou volné, proč jsou volné, co je potřeba opravit, kolik to bude stát a do kdy mají být znovu obsazené.
Nedává mi smysl vést velké debaty o bytové krizi a současně nechávat vlastní byty roky mimo provoz. Nejdřív musíme dobře spravovat to, co už Praha 8 vlastní.
Opravené byty pak mohou sloužit například seniorům, rodinám nebo profesím, které městská část potřebuje. Cílem by mělo být, aby prázdný obecní byt nebyl normální stav, ale jen krátké období mezi dvěma nájmy nebo po dobu nezbytné rekonstrukce.
Vítěz voleb na Praze 8 nebude mít sestavování koalice jednoduché. Jak to vidíte vy – s kým byste si dokázal představit spolupráci na radnici a s kým ne? A to bez ohledu na celostátní politiku.
My se netajíme tím, že chceme být hrází proti aktivistickým experimentům na obyvatelích Prahy 8. Pokud budeme po volbách v zastupitelstvu v dostatečné síle, nechceme podpořit nástup Pirátů a Prahy Sobě do vedení městské části.
Velký problém bychom měli také se STAN. Nejde jen o celostátní politiku. Značka STAN je pro nás zatížena kauzou Dozimetr a máme zásadně odlišný pohled i na způsob, jakým se v Praze připravují a financují některé velké projekty.
Na druhou stranu nechci před volbami rozdávat definitivní seznam, s kým ano a s kým nikdy. Komunální politika má být především o Praze 8. Jsme připraveni jednat s těmi, kteří budou chtít řešit bezpečnost, dopravu, školy, parkování, bydlení a veřejný prostor pragmaticky a hospodárně.
Pro nás bude rozhodující program a konkrétní dohoda. Chceme být klubem, který zabrání experimentům a zároveň dokáže prosadit praktická řešení pro obyvatele Prahy 8.
I když je toho k řešení hodně, jaké jedno téma považujete pro Prahu 8 za nejdůležitější?
Za nejdůležitější považuji čistotu a bezpečnost. To jsou dvě věci, které lidé vnímají každý den hned, jak vyjdou z domu.
Můžeme mít velké investiční plány, nové studie a dlouhodobé strategie, ale pokud jsou zastávky špinavé, okolí metra zanedbané a lidé se večer necítí bezpečně, radnice podle mě selhává v tom nejzákladnějším.
Nejde přitom o jednorázové úklidové akce nebo krátkodobé posílení hlídek. Čistota a bezpečnost musí být každodenní standard. Pravidelný úklid, rychlé odstraňování nepořádku, důsledná údržba veřejného prostoru a viditelná přítomnost strážníků a policistů v problémových místech.
Praha 8 má být místo, kde se člověk cítí dobře a bezpečně od chvíle, kdy vyjde z domu. To je pro mě úplný základ fungující městské části.
Máte pro Prahu 8 jako strana reálný volební program? Pokud ano, v bodech podle priorit.
Ano, máme reálný program a stojí na praktických věcech, které lidé na Praze 8 řeší každý den. Nechceme slibovat všechno všem, ale soustředit se na několik jasných priorit.
První je čistota a bezpečnost – více pořádku ve veřejném prostoru, pravidelné hlídky v problémových místech a důslednější řešení drogové scény a bezdomovectví.
Druhá je doprava a parkování – dokončení klíčových staveb, lepší koordinace uzavírek a postupné budování nových parkovacích kapacit pro rezidenty.
Třetí oblastí jsou školy a občanská vybavenost. Výstavba bytů musí jít ruku v ruce s výstavbou škol, školek a dalších služeb.
Čtvrtou prioritou je bytový fond Prahy 8 – opravit prázdné obecní byty a vracet je co nejrychleji do užívání.
Dále chceme řešit Palmovku, Rokytku, zeleň, sport a volný čas, podporovat seniory a celkově zlepšit každodenní fungování městské části.
Za důležitou považuji také otevřenější radnici. Občané se musí o významných projektech, územních studiích a změnách dozvídat včas a mít možnost se k nim vyjádřit ještě ve chvíli, kdy se s nimi skutečně dá něco dělat.
Náš program tedy není o jednom velkém gestu. Je o tom, aby Praha 8 byla bezpečnější, čistší, funkčnější a příjemnější pro lidi, kteří tady žijí.
Co byste rád vzkázal voličům Prahy 8 týden před volbami?
Přijďte k volbám. Dali jsme dohromady zkušený a kompetentní tým, ve kterém spojili síly kandidáti SPD, České Párty, Svobodných, PRO i nezávislí kandidáti.
Chceme, aby lidé na Praze 8 věděli, že jejich zastupitel nebo radní není někdo, koho vidí jen na plakátu před volbami. Budeme k dispozici i potom – vyslechneme vás, poradíme, pomůžeme hledat řešení a budeme otevřeně komunikovat.
Radnice podle nás musí být skutečně otevřená lidem a zastupitelé musí být dosažitelní. Ať budeme v radě, nebo v opozici, chceme být lidmi, na které se občané Prahy 8 mohou obrátit a spolehnout.
Proto vás prosím: přijďte k volbám a rozhodněte o tom, jak bude Praha 8 další čtyři roky vypadat.
Děkujeme za rozhovor, redakce Český reportér. Aktualizováno 4.10.26, 15,30h. Poznámka redakce: nejde o hrazenou prezentaci politické strany