V roce 2027 vám Brusel plánuje sebrat úspory
Říkají tomu Unie úspor a investic. Oficiálně má jít o podporu evropské ekonomiky. Ve skutečnosti jde o největší plán na přesun soukromých peněz v historii EU – z vašich spořicích účtů do akcií, fondů a rizikových investic. Evropská komise strategii spustila už letos v březnu, první závazné zákony mají přijít v roce 2027. A týká se každého, kdo má v bance víc než pár tisíc.
Evropská komise představila zásadní doporučení k přesměrování soukromých financí z klasických bankovních vkladů do kapitálového trhu a obranného průmyslu. Podle dostupných informací plán Evropské komise nabízí vidinu vyššího zhodnocení, avšak výměnou za ztrátu státních garancí, vysoké poplatky a vyšší míru rizika. Více podrobností o tom, jak Brusel chce vaše úspory z účtů. Nový plán Leyenové ukazuje, reálně hrozí zásadní proměna ochrany soukromých financí v celém evropském prostoru. Aktualizováno MaCR 31.8.26, 08,00h.
Češi v současnosti drží v bankách rekordních 4,2 bilionu korun. Evropská komise schválila 30. září 2025 doporučení, které má tyto prostředky motivovat k přesunu do investičních nástrojů. Zatímco oficiálním cílem je boj s inflací a efektivnější zhodnocení, v pozadí stojí také snaha získat až 800 miliard eur na financování evropské bezpečnosti a obranyschopnosti.
Jaký je oficiální plán a kolik peněz leží na bankovních účtech?
Příprava rozsáhlého projektu začala již 19. března 2025, kdy Evropská komise představila novou strategii Unie úspor a investic. Na tuto strategii navázala 30. září 2025 konkrétním Doporučením 2025/2029 o zavedení evropského spořicího a investičního účtu, známého pod zkratkou SIA (Savings and Investment Account).
Důvody pro tento krok vycházejí z rozsáhlých analýz Bruselu:
- 10 až 11,63 bilionu eur: Objem peněz, které mají domácnosti v EU uložené na bankovních vkladech (podle Evropského parlamentu to tvoří až 31 % všech jejich úspor).
- 1,4 bilionu eur: Částka, kterou občanů v EU ročně dodatečně naspoří.
- 300 miliard eur: Objem úspor, který každoročně odchází z Evropské unie za investicemi do třetích zemí, zejména do USA.
Cílem Komise je tento odliv kapitálu zastavit. Evropský spořicí a investiční účet má fungovat jako jednoduchý nástroj pro nákup akcií, dluhopisů nebo podílových fondů. Stát by měl občanům nabídnout daňové zvýhodnění – například formou daňového odpočtu, odkladu daně až do doby výplaty nebo uplatněním nižší daňové sazby.

Přehled finančních toků a potrieb financování v EU
Pro lepší přehled o tom, jaké finannční objemy jsou ve hře a kam mají úspory směřovat, slouží následující souhrnná tabulka sestavená z oficiálních dat Komise a partnerů:
Ukazatel / Oblast Finanční částka Zdroj / Kontext Úspory domácností v EU na bankovních vkladech 10 až 11,63 bilionu EUR Komise (březen 2025) / Evropský parlament Roční nové úspory domácností v EU 1,4 bilionu EUR / rok Prohlášení komisařky Albuquerque Úspory odcházející investičně mimo EU 300 miliard EUR / rok Zpráva Komise (2025) Potřeba EU na zelenou a digitální transformaci 750 – 800 miliard EUR / rok (do roku 2030) Draghiho zpráva Plán na přezbrojení Evropy (ReArm Europe) 800 miliard EUR Ursula von der Leyen (4. března 2025) Půjčky na společné nákupy zbraní (SAFE) 150 miliard EUR Návrh Komise (březen 2025) Celkové úspory českých domácností v bankách 4,236 bilionu Kč ČNB (rekordní hodnoty z počátku roku 2025) Z toho na běžných účtech s téměř nulovým úrokem 3,33 bilionu Kč ČNB (údaje k roku 2025)
Tato čísla jasně ukazují motivaci evropských orgánů. Jde o potenciálně největší přesun soukromého kapitálu v historii Unie. Česko představuje se svými 4,2 biliony korun na vkladech významný trh, neboť Češi patří k nejkonzervativnějším střadatelům v EU s poměrem úvěrů k vkladům na úrovni pouhých 73 %.
8 hlavních rizik: O co můžete při přesunu úspor přijít?
Přestože Evropská komise vyzdvihuje potenciál vyšších výnosů, přesun peněz z bankovních účtů na investiční účty SIA přináší zásadní rizika a nevýhody.
1. Ztráta zákonného pojištění vkladů do 100 000 eur
Bankovní vklady v EU jsou ze zákona chráněny systémem pojištění vkladů až do výše 100 000 eur na jednoho vkladatele u jedné banky. V případě krachu banky dostanete své peníze zpět. U investičních produktů v rámci účtu SIA však tato ochrana neexistuje. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) i národní regulátoři upozorňují, že investice nesou tržní riziko a nepodléhají pojištění vkladů. Případný pokles hodnoty fondu vám nikdo nenahradí.
2. Konec jistoty jistiny a riziko reálné ztráty
Na běžném nebo spořicím účtu je nominální hodnota vkladu garantována. U investic to neplatí. Zpráva ESMA o nákladech a výkonnosti retailových produktů ukazuje na konkrétním modelu rizika: investice 10 000 eur do běžných fondů UCITS na 5 let sice může dosáhnout nominálně 12 778 eur, ale po zápočtu inflace představuje reálnou hodnotu jen 10 614 eur. V případě strukturovaných produktů a nepříznivého vývoje na trhu může stejná investice klesnout až na 7 417 eur, což znamená ztrátu více než čtvrtiny vložených peněz.

3. Vysoké a skryté poplatky finančních fondů
Značnou část výnosů mohou ukrojit poplatky za správu a vstup. Podle zprávy ESMA platí investoři u akciových fondů průměrně 1,47 % ročně na průběžných nákladech a 0,56 % na vstupních poplatcích. U dluhopisových fondů činí průběžný poplatek cca 0,94 % ročně. Během 5 let tak u investice 10 000 eur můžete zaplatit až 855 eur jen na poplatcích. U aktivně řízených akciových fondů tyto náklady dosahují až 200 eur ročně na každých 10 000 eur uplatněného kapitálu – a to bez ohledu na to, zda fond zrovna vydělává, nebo prodělává.
4. Iluze ochrany před inflací
Přestože Komise argumentuje nízkým zhodnocením na bankovních účtech, investice automaticky nezaručují překonání inflace. ESMA varuje, že drobným investorům často chybí porozumění inflačnímu riziku. Pokud investiční fond dosáhne výnosu 5 % při 4% inflaci, reálný výnos činí 1 %. Po započtení poplatků (např. 1,5 %) se celkový reálný výsledek dostává do záporných čísel, přestože na výpisu svítí kladné číslo.
5. Daňová past a takzvaný lock-in efekt
Návrh doporučení předpokládá, že převod investičního účtu k jinému poskytovateli nebude zakládat daňovou povinnost a daň se zaplatí až při finálním výběru. Toto pravidlo však závisí na legislativě jednotlivých členských států. Pokud stát v budoucnu upraví daňové sazby nebo zavedou nové zdanění při výběru, investor se může ocitnout v pasti nevýhodných podmínek bez možnosti flexibilního odchodu bez sankcí.
6. Ztráta kontroly: Peníze na zbrojení a geopolitiku
Doporučení Komise výslovně uvádí, že poskytovatelé účtů by měli nabízet možnost zaměřit investice na posílení bezpečnosti a obrany EU. V souvislosti s plánem ReArm Europe (s rozpočtem 800 miliard eur) tak mohou být soukromé úspory směřovány do obranných fondů a zbrojních dluhopisů. Pro střadatele, který hledá bezpečný přístav pro své úspory, to znamená posun od konzervativního uložení peněz k přímému financování geopolitických projektů.

7. Rizika plynoucí z nízké finanční gramotnosti
Sám orgán Komise uznává, že hlavním důvodem, proč lidé neinvestují, je složitost produktů a nedostatečné finanční povědomí. Studie Evropského parlamentu k Unii úspor varuje, že vyvíjení tlaku na investování bez předchozího masivního vzdělávání může ohrozit přípravu občanů na důchod. Lidé bez potřebných zkušeností mohou vložit prostředky do rizikových produktů, kterým zcela nerozumějí.
8. Nárůst systémového rizika ve finančním sektoru
Nezávislá organizace Finance Watch, zaměřená na finanční regulaci, upozorňuje na to, že Komise v rámci Unie úspor současně navrhuje snížení rizikových vah pro banky a zavádění vágních kategorií u sekuritizace. Cílem je sice uvolnit kapitál do ekonomiky, vedlejším efektem však může být zvýšení celkového systémového rizika v bankovním sektoru.
Co znamená evropská strategie úspor pro Česko?
Česká republika zatím evropský investiční účet SIA formálně nezavedla. Podle pracovních materiálů Komise však některé státy, jako Polsko a Slovinsko, plánují spuštění obdobných národních rámců od roku 2026. V České republice vláda již dříve schválila úpravy penzijního spoření a rozvoj dlouhodobého investičního produktu (DIP).
Evropská iniciativa je dalším krokem v celkovém trendu: motivovat občany k přesunu více než 4 bilionů korun z chráněných, ale nízkoodměňovaných bankovních vkladů přímo do finančních trhů a priorit Evropské unie.
Stále vidíte v EU a Euru spásu? Přestože vás vysává a platíte nesmysly jako Green Deal a válku?
Redakce Český reportér 31.8.206, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI