Praha 8: dopravní kolaps díky 20 letům ignorování koncepce – díl 2
Průjezdnost Prahou 8 – kde vznikají kolony a proč to neřeší magistrát. V Holešovičkách projede 100 tisíc aut denně po 1670 metrech vilové ulice, která je vedena jako silnice druhé třídy. Střelničná, Liberecká, Zenklova a Čimická tvoří severní osu, kde intenzita stoupla dvojnásobně a na semafor se čeká od roku 2016. Do stejné sítě má přibýt 6 až 8 tisíc aut z Rohan City pro 11 tisíc lidí a další kolony z Chlumecké na Černý Most. Všechny tyto komunikace vlastní magistrát nebo stát, spravuje je TSK a ŘSD – Praha 8 tak může jen žádat o semafor, o zelenou šipku a o urychlení okruhu. Aktualizováno 7.10.26, 8,00h
KAPITOLA 3: PRŮJEZDNOST – KDE KOLONY VZNIKAJÍ A PROČ JE NEŘEŠÍ MAGISTRÁT
V Holešovičkách – z ulice ve vilové čtvrti je dnes dálniční přivaděč, řešení je v kompetenci HMP. Silnice spojuje most Barikádníků na Pelc-Tyrolce a Vychovatelnu, délka je 1670 metrů, 23 metry šířka, 46 budov stojí přímo u silnice, dvoupruhová ulice s odstavným pruhem pro autobusy prakticky znemožňuje u domu zastavit.
Intenzita provozu: rok 2012 – 64,5 tisíce vozidel denně obousměrně dle TSK. 2018–90 až 95 tisíc denně po Blance. 2023 – místy až 100 000 dle spolku. Na ulici V Holešovičkách stojí čidlo na prach, které nainstaloval spolek Holešovičky pro lidi. Měří jemné částice prachu, kterých je tu kvůli 100 tisícům aut denně nejvíc v Praze. Data posílá každou hodinu a spolek je zveřejňuje na webu.

Negativní dopady: obytná zástavba trpí nadlimitním hlukem a imisemi překračujícími zákonné hodnoty, charakter se mění z vilové na dálniční přivaděč a vyloučenou lokalitu s nehodami a vizuálním smogem billboardů.
Kdo za to může? V Holešovičkách je silnice druhé třídy, vlastník hlavní město, správce TSK. Městská část nemůže nařídit zahloubení za 10 miliard. Může ale – a to udělal spolek Holešovičky pro lidi – podat žalobu. Městský soud v roce 2021 zrušil kolaudaci Blanky mezi Špejcharem a Pelc-Tyrolkou, protože město nesplnilo podmínky stavebního povolení, například dokončení Pražského okruhu. Městská část se k žalobě nepřipojila, přestože mohla.
První na hluk v Holešovičkách upozornil spolek Za naši budoucnost již v roce 2006. Od roku 2017 ho vystřídal spolek Holešovičky pro lidi, který prosazuje zahloubení magistrály do tunelu.Téma se stalo hlavním bodem voleb v roce 2018. O rok dříve soud nařídil Praze ulici zklidnit a dodržet hlukové limity. Praha rozhodnutí nesplnila, za což dostává pokut
Návrh řešení: zahloubení za 10 miliard, délka 1,7 kilometru, čtyři pruhy v tunelu, povrch pro pěší zónu. To musí prosadit zastupitelstvo hlavního města a Státní fond dopravní infrastruktury. Role MČ je vyvinout tlak usnesením a peticí.
Před minulými a předminulými komunálními volbami každý kandidát na primátora sliboval, že ulici V Holešovičkách vyřeší. Zvolení i kandidáti pro věc nehnuli prstem.
Severní osa – magistrát vlastní silnici, ale radnice může chtít tak maximálně semafor. Ulice Střelničná, Liberecká, Zenklova a Čimická tvoří severní osu Prahy 8. Všechny patří magistrátu, spravuje je Technická správa komunikací. To znamená, že Praha 8 nemůže sama opravit vozovku ani přidat pruh.
Co ale může: požádat magistrát o nový semafor. SSZ znamená světelné signalizační zařízení – tedy semafor. Když se v Bohnicích tvoří kolony, může městská část oficiálně požádat, aby se na křižovatce Střelničná – Liberecká upravil interval, přidala se zelená šipka nebo se doplnil semafor pro chodce. TSK to musí projednat do 60 dnů.
Střelničná: tangenciála na východ směr Střížkov. Dle TSK 2017 – zatížení zhruba 16 500 aut a téměř 300 tramvají denně. Ve strategickém plánu chybí řešení, komise varuje už od roku 2016
Strategický plán Prahy 8 mluví o zahuštěné dopravě v severní části, ale neříká, co s ní. Jediný konkrétní bod je potřeba nového semaforu na křižovatce Střelničná x Čumpelíkova, kde auta odbočující z Čimic blokují hlavní tah. Že jde o nebezpečné místo, upozorňuje už zápis komise dopravy z roku 2016. Píše se v něm o zvýšeném počtu nehod na Kobyliském náměstí a na křižovatce Střelničná x Ďáblická. Ani po osmi letech tam semafor není.
Liberecká: je radiála s parametry rychlostní komunikace, mimoúrovňová křižovatka Bulovka, problematické napojení Zenklové s Libereckou dle posudku.
Zenklova: celá od Elsnicova náměstí po Bulovku rekonstruována 2018. Přesto se tvoří kolony, tramvajová trať v souběhu. Nehoda 30. července 2026 – střet motocykl, auto, tramvaj, vykolejení – obousměrná uzavírka trvala několik hodin. Výluka tramvají 29. dubna až 29. června 2024 kvůli Dlážděné a Havlíčkově a havárii Libeňského soumostí.
Čimická – páteř Bohnic, která už nestačí. Čimická ulice je hlavní spojnice Bohnic do Čimic a dál na Zdiby. Denně po ní projede nejvíc aut z celých Bohnic. Už v roce 2016 komise dopravy upozornila, že dvě křižovatky nezvládají provoz a potřebují nové semafory: Čimická x K Pazderkám a Ústecká x Žernosecká. Čísla to potvrzují. Podle sčítání z roku 2008 jezdilo po Čimické u K Pazderkám 6 200 aut denně, dnes je to 14 400. Střelničná měla tehdy 6 300 aut, dnes je to dvojnásobek.
Objízdné trasy při uzavírkách: Kobyliské náměstí přes Střelničnou na Davídkovu, Ďáblice přes Střelničnou na Libereckou, z centra Bulovka přes Libereckou na Střelničnou – tedy všechny kolony se slévají do ulice Střelničná.
Kompetence: Všechny tyto komunikace jsou ve správě TSK. Světelnou signalizaci povoluje odbor dopravy magistrátu. Městská část může dát podnět na SSZ a odbočovací pruhy, jako to udělala v roce 2016 v zápisu komise. Může také požádat o inteligentní signalizaci s preferencí tramvají na Zenklově za 15 milionů – to je investice TSK, ale MČ může prosadit.
Proč TSK nestíhá: Nadační fond proti korupci 2018 konstatoval, že TSK nemá dostatečný přehled o stavbách, které spravuje, ani plán oprav. Ročenka TSK 2023: 1,3 milionu vozidel v Praze, 1,04 milionu osobních. Nejzatíženější komunikace Barrandovský most projíždí 142 000 vozidel denně, křižovatka 5. května – Jižní spojka 214 000 vozidel denně. Dejvický tunel 96 000 vozidel denně – a Holešovičky téměř stejně.
KAPITOLA 4: NOVÁ VÝSTAVBA VERSUS KAPACITY – 11 000 LIDÍ BEZ SILNICE, VINA IPR A DEVELOPERŮ
Rohan City, DOCK, Port Karlín – kolik aut přibude
Rohan City vzniká na 21 hektarech bývalého Rohanského ostrova jako bloková zástavba s byty, administrativou, občanskou vybaveností a plánovanou školou. Součástí je kilometrová promenáda A2 podél Vltavy. Investorem je Sekyra Group za 18 miliard korun, na urbanismu spolupracoval Jan Gehl a Eva Jiřičná. Kapacita je přibližně 11 tisíc lidí, výstavba je rozložena na 15 let do roku 2035. Škola pro 918 dětí, kterou má za půl miliardy postavit developer, zatím nestojí – hotová má být až v roce 2030.
Fáze 1 zahrnuje 220 bytů plus 30 000 metrů kanceláří, fáze 2 most Holešovice–Karlín jako městotvorný prvek. Polovina ploch jsou parky. Park Maniny a škola pro 918 dětí za půl miliardy od developera jsou součástí projektu, škola však zatím nestojí – hotová má být až v roce 2030.
Dopravní dopad je zásadní. Kalkulačka IPR počítá 0,7 až 1,2 auta na byt a jedno auto na 70 metrů kanceláří, tedy 6 až 8 tisíc aut. Komunikace Rohanské nábřeží zajišťuje přímé spojení, ale končí na Palmovce, která už dnes nefunguje. Arnika kritizuje, že vytvořit tak rozsáhlou rezidenční oblast bez zajištění občanské vybavenosti je ukázkou nekoncepčnosti.

Kromě Rohan City rostou v sousedství i další projekty. DOCK od developera Crestyl, Port Karlín a lokalita Pernerova přidají dalších 5 000 obyvatel plus 20 000 pracovních míst v Karlíně. Když se sečte Karlín plus Libeň plus Rohan, je to zhruba 20 000 nových aut do roku 2030, která musí projet stejnou přetíženou sítí.
Klíčový je Rohanský most. V září 2020 proběhlo veřejné setkání ke změně územního plánu právě kvůli mostu Holešovice–Karlín, který má být městotvorným prvkem propojujícím oba břehy. ROPID v roce 2022 počítal s tím, že po mostě povede tramvajová trať v horizontu let 2027 až 2032, konkrétně linka 29. V roce 2026 je most stále bez stavebního povolení.
Kdo za to může? Územní plán a Metropolitní plán schvaluje zastupitelstvo hlavního města, pořizuje IPR. Městská část může dát připomínky a podmínit souhlas mostem. Neudělala to důrazně – souhlasila s první fází bez mostu.
Dopad na Prahu 8: Z centra na Černý Most vede fakticky jen Poděbradská a Chlumecká. To má zásadní dopad na přetížení Sokolovské v oblasti Karlína, Invalidovny a Libně ještě před dostavbou bytovek na Rohanském ostrově. Chybí Severovýchodní spojka SOKP 520 Březiněves–Satalice, která má propojit Vysočanskou radiálu s Pražským okruhem. Dokud není, veškerá doprava se valí přes Chlumeckou a zpětně ovlivňuje i přivaděče do Libně a na Prosek – tedy Sokolovskou k Bulovce. Jde o stavbu státu a ŘSD. Praha 8 to nemůže přímo ovlivnit, může jen připomínkovat Zásady územního rozvoje a žádat urychlení, což dělá od roku 2017 bez výsledku.
Praha 8 nemá v ruce volant, ale může šlápnout na brzdu, protože doprava v Praze 8 se nerozhoduje na radnici Prahy 8.
V Holešovičkách je vlastníkem ulice hlavní město a správcem TSK. Střelničná, Liberecká, Zenklova i Čimická patří magistrátu. Sokolovskou k Bulovce ucpává stavba, kterou má na starosti stát a Ředitelství silnic a dálnic – okruh SOKP 520. A 20 tisíc nových aut z Rohanu, Karlína a Libně schvaluje zastupitelstvo hlavního města přes Metropolitní plán, který pořizuje IPR.
Městská část tak nemůže sama otéměř nic realizovat a zásadně ovlivnit. Může ale tři zásadní věci, které dosud dělala málo důrazně: Za prvé přestat souhlasit s další výstavbou bez podmínek. Jako například u Rohan City – nejdřív most a škola, potom byty. Ne naopak. Za druhé systematicky tlačit na vlastníka – tedy na magistrát a TSK. Žádat konkrétní semafory, chytré řízení pro tramvaje, měření hluku a prachu, a vymáhat plnění slibů z roku 2016 a 2018. A za třetí, spojit se s ostatními městskými částmi a tlačit na stát, aby dostavěl to, co Praze slíbil už před dvaceti lety – Pražský okruh.
Podstatou problému je dvacet let bez koncepce. Nejlepším příkladem je tunel Blanka: ulice V Holešovičkách měla odvést dopravu z centra, jenže na to kapacitně nestačí a mezitím zásadně ničí životní prostředí lidem, kteří u ní žijí.
Ďáblice jsou jediný případ, kde se koncepce povedla. Jinde chybí.
V roce 2018 hrozila uprostřed sídliště výstavba čtyř věžáků místo obchodů (titulní obrázek). Magistrát zastavil záměr a zadal studii, která měla říct, co chránit. Trvalo to pět let a první návrh lidé odmítli, protože chtěl zastavět Střelničnou. Ta finální z roku 2023 ale platí: žádná zástavba do zeleně, zachovat nízké prodejny Včely, chránit parčíky a pěší osy. Dnes je to zapsaný dokument, o který se Praha 8 může opřít, když CPI chce Včely zbourat.
A to je přesně to, co chybělo jinde.
V Holešovičkách se dvacet let neřešila koncepce, co bude po Blance. Žádná studie neřekla, kolik aut ulice unese, kde dát protihluková opatření, jak chránit domy, které stojí dva metry od kamionů.
Na Rohanském ostrově se schválilo 10 tisíc bytů, ale bez závazné koncepce vybavenosti – most Holešovice–Karlín, škola až v roce 2030, tramvaj bez termínu.
U okruhu SOKP 520 chybí koncepce úplně – od roku 2017 Praha 8 jen připomínkuje Zásady územního rozvoje a žádá stát a ŘSD o urychlení Březiněves–Satalice, bez výsledku.
Ďáblice ukazují, že když se koncepce udělá včas a dodrží, sídliště se dá ochránit. Holešovičky, Rohan a severovýchodní spojka ukazují, co se stane, když se neudělá.
Jde o jeden z mnoha problémů, které chceme v Praze 8 řešit. Český reportér 7.10.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI. Poznámka redakce: nejde o hrazenou prezentaci politické strany