Polsko brání farmáře před žalobami od nových sousedů. Bude muset Česko řešit to samé?
Polská vláda chystá zákon, který má zastavit vlnu sporů mezi zemědělci a lidmi z měst, kteří se stěhují na venkov. Největší změna: kupující nemovitosti bude muset při podpisu smlouvy potvrdit, že počítá s možnými negativními dopady zemědělské výroby v okolí. Tedy hlukem, zápachem i noční prací. Impulzem byl případ farmáře, kterého sousedé úspěšně zažalovali za zápach z chovu prasat. V Česku máme stejné konflikty. Je jen otázka času, kdy přijde podobný zákon i k nám?
Aktualizováno: 3. července 2026 23,01 h | Autor: Redakce
V Polsku přibývá konfliktů. Lidé si kupují domy na venkově s představou klidu jako v rekreační oblasti. Pak je překvapí realita: zápach z hnoje, hluk zemědělské techniky, práce na poli v noci během žní. A podávají žaloby.
Zlom nastal u farmáře Szymona Kluky z okolí Lodže. Provozoval malé hospodářství s chovem prasat. Legálně, s povoleními. Sousedé ho zažalovali kvůli zápachu a hluku. Spor došel k Nejvyššímu soudu, který rozhodl ve prospěch sousedů a přiznal jim odškodnění.
Jak chce Polsko farmáře chránit: 3 hlavní změny
Případ vyvolal debatu. Zemědělské organizace argumentovaly, že farmář hospodařil legálně a farma tam byla dřív než noví obyvatelé. Politici se začali bát, že žalob bude přibývat a farmáři skončí. Ministerstvo zemědělství proto připravilo změnu zákona.
Co nový zákon přináší:
Povinnost kupujících potvrdit, že s dopady zemědělství počítají. Při podpisu kupní smlouvy bude muset nový majitel potvrdit, že počítá s možnými negativními dopady zemědělské výroby v okolí. Cíl: předejít budoucím sporům a upozornit kupující na reálné podmínky venkova.
Běžná zemědělská činnost ≠ nadměrné obtěžování. Nově nemá být standardní provoz farmy automaticky považován za obtěžování sousedů. Ti by museli prokazovat, že činnost překračuje rámec běžného provozu. Samotná stížnost na zápach nebo hluk stačit nebude.
Výjimka z rušení nočního klidu. Zemědělci by neměli být trestáni za hluk v noci, pokud vzniká při běžné činnosti. Týká se to kombajnů při sklizni, traktorů nebo zvuků zvířat. Ministerstvo tvrdí, že práce jsou závislé na počasí a sezoně a nejdou odložit.
Proč to Polsko řeší: Venkov se mění a farmářů ubývá
Podle zemědělského sčítání z roku 2020 klesl v Polsku počet hospodářství o 13 % oproti roku 2010. Chovů zvířat ubylo ještě víc. Zároveň se na venkov stěhují lidé z měst. Nemají zkušenost se zemědělstvím a očekávají podmínky jako ve městě.
Ministerstvo argumentuje potravinovou bezpečností. Zemědělci se dostávají do sporů kvůli činnostem, které byly po generace běžné. Na druhou stranu odpůrci varují před zhoršením kvality života u velkých farem a chybějícími kontrolami.
A co Česko? Máme stejný problém, jen zatím bez zákona
Situace je u nás velmi podobná. Lidé z měst kupují nemovitosti na vesnicích. Obce se mění v rezidenční lokality. A roste počet stížností na "narušování klidu" – ať už jde o kokrhání, štěkání, nebo zápach od souseda-farmáře.
Polská vláda se postavila na stranu zemědělců s tím, že ochrana produkční funkce venkova je otázkou stability. Přiznává ale, že hledání rovnováhy bude citlivé. Jak se k podobným situacím postaví vláda v Česku, ukáže čas. Zatím řešíme každý spor individuálně podle občanského zákoníku. Ten říká, že vlastník nesmí nadměrně obtěžovat sousedy. Ale co je "nadměrné" na vesnici? Polsko už odpověď má. My na ni teprve čekáme.
Zdroje:
Nová povinnost pro vlastníky nemovitostí v Polsku: Poznatsvět.cz
Případ farmáře Szymona Kluky a rozhodnutí Nejvyššího soudu: Poznatsvět.cz
Detaily nového zákona: potvrzení kupujících a výjimka z nočního klidu: Poznatsvět.cz