neděle 5. července 2026
Nezávislé zpravodajství · PR a komerční obsah
Politika

KOMENTÁŘ: EU odrbe do naha i naše pravnuky. Lidé stále zaslepeně volí ty, kteří unijní diktát podporují za „Jidášův groš“

Web partnera: Michal Malý | https://www.facebook.com/mich.maly/
KOMENTÁŘ: EU odrbe do naha i naše pravnuky. Lidé stále zaslepeně volí ty, kteří unijní diktát podporují za „Jidášův groš“

Česká republika se nachází na křižovatce, kde se potichu, ale nekompromisně rozhoduje o suverenitě naší země. Pokud budeme slepě pokračovat v nastaveném kurzu, unijní politika doslova „odrbe do naha i naše pravnuky“, kteří budou splácet dluhy za zelené experimenty a ztrátu národní identity.

Aktualizováno: 5. července 2026 08,00 h | Autor: Redakce

Schvalování unijní legislativy, jako je kontroverzní Migrační pakt (Evropský parlament) či přísné regulace spojené se Zelenou dohodou (Green Deal), vyvolává u velké části veřejnosti pocit, že Brusel postupně likviduje ekonomickou samostatnost členských států.

Smutným faktem zůstává, že čeští voliči do Evropského parlamentu opakovaně posílají zástupce, kteří namísto tvrdého hájení českých zájmů zvedají ruku pro centralizaci moci. Kritici trefně podotýkají, že tito politici jednají za pověstný „Jidášův groš“. Podle oficiálního sazebníku činí základní měsíční plat europoslance celých 10 927 € hrubého (přes 270 000 Kč). K tomu inkasují paušální příspěvky na všeobecné výdaje ve výši 4 950 € měsíčně a denní diety 350 € za každý den v Bruselu. Výměnou za tyto astronomické sumy jsou mnozí z nich ochotni tolerovat postupné osekávání českých pravomocí.

Kdo hlasuje proti suverenitě? Pohled na proevropský tábor

Při klíčových hlasováních v Evropském parlamentu se čeští zástupci často dělí na dva nesmiřitelné tábory. Mezi europoslance, kteří dlouhodobě podporují hlubší evropskou integraci a centralizaci, řadí kritici zejména zástupce stran jako TOP 09, STAN nebo Piráti.

Luděk Niedermayer (TOP 09): Jako člen proevropské frakce EPP dlouhodobě podporuje integraci v daňové i ekologické oblasti, což potvrzují jeho oficiální písemná vysvětlení hlasování (Evropský parlament). Kritici mu vyčítají, že svými hlasy pro unijní regulace upřednostňuje zájmy Bruselu před českým průmyslem.

Danuše Nerudová (STAN): Už před svým zvolením otevřeně deklarovala, že rozšiřování EU o další země nelze uskutečnit bez zrušení práva veta (Forum24). V europarlamentu pak svými hlasy podporuje unijní rámce firemní udržitelnosti, což dokládají její unijní záznamy o hlasování (Evropský parlament). Je zvláštní, jaké množství lidí, ženu, která o sobě tvrdí že je krásná a mladá zvolilo, je podivné, že ji PČR nešetřila za prodej titulů. Ale v naší zemi je k vyvoleným spravedlnost slepá.

Kdo se v Bruselu staví na odpor? Hlasy odmítající diktát

Na druhé straně politického spektra stojí europoslanci, kteří unijní centralizační snahy dlouhodobě odmítají a v klíčových momentech hlasují proti nim. Upozorňují na to, že slepá poslušnost vůči Bruselu poškozuje české občany.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Přestože je součástí stejné unijní frakce jako Luděk Niedermayer, v zásadních otázkách národní bezpečnosti zastává tvrdý postoj. Velmi ostře vystoupil například proti schválené podobě Migračního paktu. Dlouhodobě upozorňuje na to, že Česká republika nemá v paktu žádné reálné výjimky z povinné solidarity, a unijní politiku v této oblasti označuje za nefunkční, což potvrzují jeho vyjádření na webu zdechovsky.eu.

Klára Dostálová a hnutí ANO: Europoslanci za ANO (nyní ve frakci Patrioti pro Evropu) konzistentně odmítají jak povinné přerozdělování migrantů, tak radikální podobu Green Dealu. Kritizují vládní koalici za to, že v Bruselu nedokáže vyjednat výhodnější podmínky pro ČR.

Filip Turek (Motoristé sobě): Do Evropského parlamentu kandidoval s jasným programem zaměřeným proti likvidaci automobilového průmyslu a proti zákazu spalovacích motorů. Společně s dalšími kritiky unijní zelené politiky poukazuje na to, že ekonomické dopady těchto regulací pocítí právě až příští generace.

Prezident Petr Pavel jako škodící motor federalizace a eura

Ještě výraznějším terčem kritiky ze strany suverenistických a konzervativních kruhů se stal prezident Petr Pavel. Od svého nástupu do úřadu dává opakovaně najevo, že je zastáncem hluboké integrace, a svými výroky se staví do role obhájce vize, kterou kritici označují za zárodek „federální Evropy“.

Mezi nejvýraznější body jeho agendy patří:

Nátlak na přijetí eura: Prezident Pavel vyvolal masivní vlnu nevole, když ve svém oficiálním Novoročním projevu (Pražský hrad) otevřeně vyzval k tomu, abychom začali dělat konkrétní kroky k přijetí společné evropské měny. Ignoruje přitom fakt, že česká koruna funguje jako zásadní ekonomický nárazník a ochrana před dluhy eurozóny.

Ztráta práva veta: Pavel opakovaně podpořil debaty o opuštění principu jednomyslnosti v EU u vybraných otázek. Podle kritiků by ztráta práva veta pro menší země jako ČR znamenala, že nás velké státy (jako Německo a Francie) mohou kdykoliv v klíčových otázkách zahraniční politiky či bezpečnosti přehlasovat.

Omezení národní suverenity: Prezidentovy vize hlubší integrace narážejí na odpor občanů, kteří v unijních strukturách vidí byrokratický aparát odtržený od reality. Kritické hlasy upozorňují, že vzdát se vlastní měny a práva veta znamená faktickou kapitulaci na vlastní státnost.

Evropská unie nevydává žádnou fixní roční částku nových peněz. Objem každoročně tištěných eurobankovek a mincí je určen na základě prognóz. Tiskne se primárně náhrada za opotřebovaná platidla a pro pokrytí nárůstu poptávky. Z těchto důvodů se roční objem pohyboval napříč miliardovými počty kusů. Opravdu se nevytisko ani jedno euro navíc?

Celkový objem nesplacených závazků z půjček a dluhopisů, které Evropská unie (prostřednictvím Evropské komise) vydala na podporu členských států i dalších zemí, aktuálně přesahuje 790 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč). Za tyto závazky ručí členské státy EU společně prostřednictvím rozpočtu EU. Tyto púůjčky budou splácet ještě naši pravnuci.

Celkový objem nesplacených závazků z půjček a dluhopisů, které Evropská unie (prostřednictvím Evropské komise) vydala na podporu členských států i dalších zemí, aktuálně přesahuje 790 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč). Za tyto závazky ručí členské státy EU společně prostřednictvím rozpočtu EU. Budou někdy vráceny půjčky Ukrajině, které jsou často bezúročné?

Co říci na závěr? Pokud budou lidé i nadále zaslepeně volit politiky, kteří upřednostňují zájmy Bruselu před zájmy vlastní země, národní suverenita se stane pouhým prázdným pojmem. Každý hlas pro europoslance podporující centralizaci a každý krok Hradu směrem k federalizaci nás posouvá blíž k budoucnosti, kde o našich životech a peněženkách nebudeme rozhodovat my v Praze, ale úředníci v Bruselu. Naši pravnuci nám naši dnešní slepotu a lhostejnost jednou spočítají.

Za redakci Michal Malý

Napsáno pro Parlamentní listy

foto cnn.prima, super.cz, d.nerudová

Web partnera: Michal Malý | https://www.facebook.com/mich.maly/