Veganský steak zakázán: 9 názvů potravin, za které hrozí pokuta

Evropská unie již léta nekompromisně brání tradiční živočišné i regionální názvy potravin. Nařízení a směrnice určují, co přesně smí projít zákazníkovi pod rukama jako sýr, rum nebo máslo. Která oblíbená slova ze supermarketů definitivně zmizela, pro jaké výrobky platí přísná červená karta a proč musíte v obchodech číst etikety stále pozorněji?

1. Pomazánkové máslo: Padesátiletá tradice narazila na procenta tuku

Případ české mlékárenské ikony se stal symbolem boje mezi národní gastronomií a evropskou regulací. Pomazánkové máslo se v tuzemských mlékárnách vyrábělo od sedmdesátých let 20. století. Pro miliony lidí šlo o zcela běžný mléčný výrobek, na který byli zvyklí celé generace. Problém nastal ve chvíli, kdy vstoupilo v platnost evropské nařízení 1234/2007.

To striktně stanovuje, že slovo máslo smí nosit pouze potravina, která obsahuje minimálně 80 % mléčného tuku. Pomazánkové máslo má však obsah tuku podstatně nižší, obvykle kolem 31 %, a naopak obsahuje vysoký podíl sušiny a syrovátky. Po dlouhých právních bitvách a marných snahách o vyjednání výjimky muselo Česko kapitulovat. Název se musel změnit na Tradiční pomazánkové.

Právní ochrana tradičních potravinových pojmů vychází z přesvědčení, že zákazník nesmí být uveden v omyl ohledně složení a původu kupovaného zboží.

Ačkoliv mnozí lidé považovali tento krok za zbytečnou bruselskou šikanu, z legislativního pohledu šlo o narovnání trhu s mléčnými tuky. Podle informací z oficiálního přehledu Zastoupení Evropské komise v ČR je cílem podobných pravidel zajištění jednotných standardů napříč celým vnitřním trhem EU, aby spotřebitel v jakékoliv zemi přesně věděl, co nakupuje.

2. Sójové mléko neexistuje. Vítejte ve světě rostlinných nápojů

Pokud hledáte v regálu s chlazeným zbožím sójové mléko, na obalu ho pod tímto názvem rozhodně nenajdete. Evropské nařízení 1308/2013 nekompromisně rezervuje názvy jako mléko, máslo, sýr, jogurt, smetana, tvaroh nebo syrovátka výhradně pro produkty živočišného původu – tedy pro tekutiny získané dojením hospodářských zvířat.

Rostlinné alternativy se tak přes noc staly nápoji, dezerty nebo krémy. Místo sójového mléka dnes kupujete sójový nápoj, místo veganského sýra rostlinný blok nebo přípravek na bázi mandlí.

Proč je slovo mléko pod přísným dohledem?

Silná mlékárenská lobby v Unii dlouhodobě argumentuje tím, že volné používání mlekárenských pojmů pro rostlinné náhražky by parazitovalo na dobrém jménu a výživové hodnotě tradičního mléka. Existují sice určité historické výjimky, ale ty jsou přísně definované. Jednou z nich je v anglicky mluvících zemích pojem peanut butter (arašídové máslo). V českém prostředí však výrobci museli sáhnout po označení arašídová pomazánka nebo arašídový krém, aby se vyhli postihům ze strany potravinářské inspekce.

3. Konec veganských steaků a slaniny: EU otočila, 14 slov dostalo červenou kartu až v červnu 2026

Zatímco rostlinné nápoje se s přejmenováním musely vyrovnat už před lety, boj o názvy masových alternativ byl do letoška opačný.Do roku 2024 platilo: veganský steak byl legální.

Europoslanci v roce 2020 návrh na zákaz slov jako steak, sausage nebo burger výslovně zamítli. Evropský parlament tehdy řekl: spotřebitel není zmatený sójovým steakem, pokud je jasně označen jako veganský.

Francie to zkusila po svém. Dekretem od října 2022 zakázala názvy steak, escalope, ham pro rostlinné výrobky. Tento zákaz ale v dubnu 2024 pozastavila francouzská Státní rada a 4. října 2024 ho definitivně shodil Soudní dvůr EU. Důvod: slova jako steak a sausage nemají v EU právní definici, takže je členský stát nemůže jen tak zakázat.

Zlom přišel 16. června 2026. Evropský parlament schválil v rámci revize nařízení o společné organizaci trhů novou dohodu. Ta poprvé celoevropsky zakazuje používat pro rostlinné výrobky názvy odkazující na konkrétní anatomické řezy a druhy masa.

Podle kompromisu schváleného v trialogu je nově zakázáno používat názvy jako steak, slanina, T-bone, žebra, svíčková, roštěnec, bok a další při výrobcích, které neobsahují maso. Slovenské agentury to shrnuly: "Europarlament schválil zákaz označovat rostlinné výrobky jako steaky či slaninu, názvy burger a klobása však zůstanou."

Nejkontroverznější názvy jako burger či párky nakonec pro rostlinné výrobky zakázané nejsou. Co to znamená pro výrobce dnes? Spojení jako veganská slanina se stane po vstupu nařízení v platnost absolutním tabu. Místo toho budou muset uvádět krkolomné formulace typu plátky ze sóji s uzenou příchutí. Zákaz se týká i masa vypěstovaného v laboratoři z buněk zvířat.

Zajímavé je, že jinde EU couvá. Soudní dvůr EU mezitím potvrdil, že bez právní definice rostlinných bílkovin nemohou členské státy samy zakazovat názvy jako burger nebo steak. České kontrolní orgány tak zatím vymáhají jen to staré - mléčné názvy. Na masové si budou muset počkat až na finální text v Úředním věstníku EU.

Seznam zakázaných výrazů pro rostlinné alternativy zahrnuje těchto 14 klíčových slov:

1. Steak
2. Slanina
3. Játra
4. Prsa
5. Stehno
6. Křídlo
7. Žebra
8. Kotleta
9. Svíčková
10. Roštěnec
11. Plec
12. Bok
13. Koleno
14. Hrudí

Jak se dnes musí správně označovat rostlinné alternativy?

Spojení jako veganská slanina jsou pro kontrolní orgány absolutním tabu. Místo toho musí výrobci uvádět krkolomné formulace typu plátky ze sóji s uzenou příchutí. Téma vyvolává ostré debaty jak mezi výrobci, tak mezi samotnými spotřebiteli. Po hlasování a zákazu nazývat bezmasé alternativy slovy steak či játra se trh musel rychle přizpůsobit novým textacím na obalech.

České kontrolní orgány neváhají tyto úpravy vymáhat. Podrobnosti o správné praxi a pravidlech naleznete v společném stanovisku Ministerstva zemědělství a inspekčních orgánů, které jasně definuje hranice mezi poctivým informováním a zakázanou zavádějící reklamou.

Zajímavé je, že určité výrazy z této čistky prozatím vyvázly. Při náročném rozhodování o osudu rostlinných burgerů a steaků dokázaly rostlinné burgery nebo párky svou pozici obhájit, zatímco anatomické názvy jako svíčková či křídla byly nekompromisně smeteny ze stolu.

4. Tuzemák už není rum: Když rozhoduje cukrová třtina

Tradiční český lihový nápoj s charakteristickou vůní plachetnice potkal podobný osud jako pomazánkové máslo. Podle evropského nařízení 2019/787 (a jeho předchůdců) smí být jako rum označován výhradně destilát vyrobený kvašením a destilací melasy nebo šťávy získané při zpracování cukrové třtiny.

Tradiční český "rum" se však po více než sto let vyráběl úplně jinak – ze zředěného lihovarského finního lihu získaného z brambor nebo cukrové řepy, do kterého se přidávala rumová esence. Ačkoliv měl tento nápoj v tuzemsku obrovskou tradici a každý věděl, co od něj čekat, přísná pravidla definice lihovin nepustila výjimku. Vznikl tak název Tuzemák nebo Tuzemský, který si okamžitě našel cestu do receptů na vánoční cukroví i do hospodských objednávek.

5. Marmeláda jen z citrusů: Babiččin švestkový džem

Pokud doma vaříte ze švestek, meruněk nebo jahod sladkou ovocnou směs do sklenic, pravděpodobně jí říkáte marmeláda. Jenže na pultech obchodů takové označení u českého ovoce nenajdete. Směrnice Evropské unie 2001/113 stanovila velmi přísná pravidla pro ovocné pomazánky.

Slovo marmeláda je rezervováno výhradně pro výrobky, které obsahují dřen, šťávu nebo kůru z citrusových plodů (pomeranče, citróny, grep, limetky) a jejich podíl musí dosahovat určeného minima. Všechny ostatní tradiční ovocné směsi z jahod, malin či borůvek se musely přejmenovat na džem, případně na ovocnou pomazánku nebo povidla.

Proč vzbudila marmeláda v Česku takovou vlnu nevole?

Zatímco v britské kultuře se pod pojmem marmalade vždy rozuměla hořkosladká pomerančová zavařenina, v středoevropském prostoru znamenala marmeláda jakoukoliv dohladka rozmixovanou ovocnou směs. Lidé tak změnu názvosloví vnímali jako nesmyslné diktování anglosaských zvyklostí. Výrobci se však museli podvolit pod hrozbou vysokých sankcí za chybné označení zboží.

6. Feta, Champagne i Olomoucké tvarůžky: Když má jídlo rodný list

Další velkou kapitolou v obmezování názvů tvoří Chráněná zeměpisná označení (CHZO) a Chráněná označení původu (CHOP). Tato legislativa garantuje, že specifický název potraviny mohou používat pouze výrobci z konkrétního regionu, kteří dodržují tradiční postupy.

Krásným příkladem je sýr Feta. Ten smí pocházet výhradně z Řecka a musí se vyrábět z ovčího mléka, případně ze směsi ovčího a kozího mléka. Dánští či němečtí výrobci, kteří po desetiletí chrlili bílý slaný sýr z kravského mléka pod názvem Feta, museli obaly okamžitě předělat. Dnes své výrobky prodávají jako balkánský sýr nebo přírodní sýr v slaném nálevu. Podobně neúprosná jsou pravidla pro šampaňské (Champagne), které smí pocházet jen z francouzské oblasti Champagne-Ardenne.

Něco logiku má, ale jen něco. Tento systém však nechrání pouze zahraniční giganty. Zajišťuje exkluzivitu i českým specialitám, mezi které patří například:

1. Pardubický perník
2. Olomoucké tvarůžky
3. Hořické trubičky
4. Třeboňský kapr

Pokud by jakýkoliv výrobce mimo určenou oblast zkusil použít tyto názvy, čelil by soudním sporům o miliony korun a okamžitému stažení zboží z trhu. Smutné na tom ale je, že se Znojemské okurky vyrávějí v Turecku. To není klamání spotřebitele?

Jazyková pravidla na talíři: Proč regulatorní boj o slova jen tak neskončí

Zákazy a omezení názvů potravin vyvolávají smíšené pocity. Na jedné straně stojí snaha úřadů o maximální transparentnost – aby zákazník pod názvem máslo nedostal náhražku s rostlinným tukem a pod názvem steak nedostal sójový lisovaný plátek. Na straně druhé je pocit nadbytečné byrokracie, která ignoruje zaužívanou řeč, gastronomické tradice i přirozený vývoj jazyka.

Výrobci potravin tak dnes musí zaměstnávat nejen gastronomy a technology, ale také zkušené právníky. Jediné špatně zvolené slovo na etiketě totiž může znamenat stažení celé šarže z prodeje a mastnou pokutu. Pro spotřebitele z toho plyne jasné poučení: staré zažité názvy z obalů mizí a při výběru potravin je potřeba sledovat spíše reálné složení než chytlavé názvy na přední straně obalu.

Často kladené otázky (FAQ)

Můžu v obchodě prodávat výrobek s názvem "sójové mléko"? Ne. Nařízení EU č. 1308/2013 vyhrazuje název "mléko" pouze pro živočišné produkty. Výrobek musí být označen například jako "sójový nápoj".

Může se rostlinná alternativa nadále jmenovat "veganský steak"? Ne. Na základě zpřísněných pravidel nesmí rostlinné výrobky používat názvy odkazující na anatomické části zvířat a masové řezy (steak, slanina, játra, prsa atd.). Názvy jako veganský burger či párky zatím zůstávají povoleny.

Proč se pomazánkové máslo muselo přejmenovat na Tradiční pomazánkové? Podle evropské legislativy musí máslo obsahovat minimálně 80 % mléčného tuku. Pomazánkové máslo má obsahu tuku okolo 31 %, a proto nesplňuje zákonné požadavky pro použití slova "máslo".

Jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem podle pravidel EU? Marmeláda se podle evropské směrnice smí vyrábět pouze z citrusových plodů. Ovocné zavařeniny z jiných druhů ovocí (jahody, meruňky, švestky) se musí označovat jako džem nebo ovocná pomazánka.

Některá nařízení se zdají být logická, ale většinu vnímá veřejnost jako nesmyslnou byrokracii.

MaCR 27.8.26, 08,00h, obrázky AI