Možná přijde až 400 tisíc Ukrajinců a stát nemá plán?

Podle odhadů expertů by jich mohlo v zimních měsících přijít dalších 200 až 400 tisíc. Stát se na takový scénář podle humanitárních organizací nijak nepřipravuje.

Číslo, které vzniklo v panelácích bez tepla

Průzkum, z něhož vychází analýza serveru iDNES.cz, realizovala agentura Gradus ve dnech 4. až 7. září mezi 1000 respondenty ve městech s více než 50 tisíci obyvateli. Výsledek ukázal, že 40 procent dotázaných připouští možnost přesunu v případě zhoršení životních podmínek během zimy. Z nich polovina by se přesunula na ukrajinský venkov, každý pátý by zamířil za hranice.

Pokud se vezme v úvahu, že ve velkých městech pod kontrolou ukrajinské vlády dnes žije přibližně 17 milionů obyvatel, vychází spodní hranice možného exodu na 1,36 milionu osob. Někteří experti hovoří až o 1,5 milionu. Jedná se o spodní hranici, podle některých expertů by jich mohlo být ještě více.

Důvody jsou podle bezpečnostního analytika Oleksandra Danylyuka z britského Royal United Services Institute dva. Prvním je nemožnost normálního života, zejména pro rodiny s dětmi. Druhým je absence naděje na dlouhodobý mír a bezpečnost. NATO a ani Evropská unie podle něj nehodlají dát Ukrajině žádné záruky, což znamená, že Rusko bude v této válce pokračovat, dokud Ukrajinu zcela nezničí. Danylyuk působil jako poradce ukrajinského ministra obrany a jeho hodnocení je v Kyjevě bráno vážně.

Realističnost odhadu potvrzuje i humanitární organizace Pražský Majdan, která po únorové invazi v roce 2022 pomohla s integrací v Česku více než 20 000 ukrajinským uprchlíkům. Její zakladatelka Galyna Andrejciv uvedla, že vzhledem k intenzitě ruských útoků na kritickou energetickou a teplárenskou infrastrukturu považuje odhad za reálný. Do zahraničí se podle ní vydají zejména nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.

Nejtemnější zima války. Rusko útočí na teplárny

Ruská strategie se během roku 2025 zásadně změnila. Cílem již nejsou primárně vojenské objekty, ale energetická a teplárenská infrastruktura. Cílem je zlomit morálku velkých měst.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že Moskva se může v nadcházející zimě pokusit zničit zbytky ukrajinské energetické sítě a donutit Kyjev ke kapitulaci. Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal v lednu informoval, že při teplotách klesajících k minus 25 stupňům Celsia zůstaly statisíce rodin bez vytápění po útocích na Kyjev, Charkov a Dnipro. Útoky podle něj nebyly vedeny na vojenské cíle, ale čistě na civilní infrastrukturu.

V listopadu 2025 zasáhl masivní útok Kyjev, kdy podle místních úřadů zůstalo bez proudu více než 500 tisíc obyvatel. Podle dat Mezinárodní námořní organizace o námořních nehodách a podle bezpečnostních zdrojů v námořní dopravě dosáhl počet útoků v posledních dnech nejvyšší úrovně od začátku války. Kyjev hlásil, že elektřina funguje pouze dvě až tři hodiny denně, nejezdí elektrická doprava a hučí generátory.

Klíčový je přitom údaj, který v české debatě často chybí: přibližně 42 procent obyvatel Ukrajiny žije v bytech zcela závislých na inženýrských sítích. Při výpadku elektřiny přestává fungovat topení, voda i výtahy. Panelový dům se v mrazech stává neobyvatelným. Proto lidé zvažují odchod nikoliv kvůli frontové linii, ale kvůli přežití zimy. Pokud se všechny obavy naplní, promrzlé paneláky se stanou neobyvatelnými a Kyjev se začne vylidňovat.

Česko jako uprchlická velmoc Evropské unie

Podle údajů Eurostatu k 31. srpnu 2025 mělo v Evropské unii status dočasné ochrany 4,37 milionu občanů Ukrajiny. Nejvíce jich eviduje Německo (1,2 milionu) a Polsko (přibližně 1 milion). Česká republika je třetí s 398 360 osobami, což představuje 9 procent všech uprchlíků v EU. V přepočtu na počet obyvatel je však Česko na prvním místě v celé Unii.

Pokud by do Česka zamířilo stejných 9 procent z nově příchozích 1,36 milionu lidí, znamenalo by to minimálně 122 tisíc osob. Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová však pro iDNES.cz odhaduje, že Česká republika by se měla připravit na příchod 200 až 400 tisíc lidí.

Největšímu tlaku bude podle ní čelit Polsko, ale Česko bude druhé v pořadí. Ministerstvo vnitra významnější nárůst neočekává. Mluvčí Hana Malá pro iDNES.cz uvedla, že situace je monitorována napříč Evropskou unií a že koncept dočasné ochrany umožňuje nově příchozím zajistit základní potřeby. Podle expertů však žádná konkrétní příprava neprobíhá.

Krchová upozorňuje, že odpovědná ministerstva s organizacemi pracujícími s migranty nekomunikují. „Česká republika dnes hlavně dává najevo, že je sem nechce pouštět. Řeší se snižování dávek lidem žijícím v chudobě, lidem, kteří žijí z potravinových bank,“ říká Krchová. Kapacity jsou podle ní vyčerpané. „Už nemáme kapacity. O existujících problémech s námi nikdo nejedná a už vůbec se neřeší, že by měli přijít další lidé. Myslím, že budeme stejně překvapení jako v roce 2022. Tehdy přicházely dva tisíce, čtyři tisíce lidí týdně a byl z toho poplach. I kdyby teď přicházelo tisíc lidí týdně, tak by to bylo strašně těžké. Je potřeba mít nějaký plán.“

Kde vzít 140 tisíc bytů, když neexistují?

Otázka ubytování je zásadní. Příchod 200 až 400 tisíc lidí představuje 70 až 140 tisíc rodin, tedy stejný počet bytů. Kde ubytujeme 200 až 400 tisíc lidí, tedy zhruba 70 až 140 tisíc rodin, což představuje stejný počet bytů? Máme pro ně volnou ubytovací kapacitu?

Odpověď je negativní. Česká republika se dlouhodobě potýká s bytovou krizí. Podle aktuálních propočtů chybí 100 až 150 tisíc bytů, ročně se postaví přibližně 30 tisíc. Nový Metropolitní plán Prahy sice počítá s výstavbou až 350 tisíc bytových jednotek, jde však o výhled na desítky let, nikoliv o řešení pro nadcházející zimu.

Kapacita státních zařízení pro zajištění cizinců činila k 31. prosinci 2024 pouze 1 043 lůžek. Krizové ubytování v tělocvičnách a halách z jara 2022 již neexistuje. Většina uprchlíků dnes žije v nájemním bydlení, které je zejména v Praze, Brně a Plzni na hraně dostupnosti. Krátkodobé pronájmy přes Airbnb a Booking situaci dále zhoršují.

Pokud by nová vlna přišla, hrozí přesun do předražených ubytoven, přetížených bytů 3+1 obývaných deseti lidmi a do systému zprostředkovaného pracovními agenturami, který již dnes vykazuje známky vykořisťování. Česká republika dnes hlavně dává najevo, že je sem nechce pouštět, ale realita trhu je neúprosná.

Zaměstnání, dávky a veřejné služby na hraně

Další otázkou je schopnost státu nově příchozí zaměstnat a finančně zajistit. Je stát schopen je zaměstnat, nebo jim bude vyplácena podpora? Máme na vyplácení podpory v takové výši dostatek prostředků?

První vlna z roku 2022 tvořily převážně ženy s dětmi, které našly uplatnění v logistice a službách. Podle humanitárních organizací by nyní měly přijít nejzranitelnější skupiny – senioři, matky s malými dětmi, nemocní. Jejich uplatnitelnost na trhu práce v zimních měsících je omezená.

Pokud nebudou zaměstnáni, budou závislí na podpoře. Humanitární dávka a příspěvek na bydlení při 300 tisících nových žadatelů představují náklad v řádu 2 až 3 miliard korun měsíčně. To v době, kdy stát diskutuje o snižování dávek a kdy obce hlásí nedostatek prostředků na sociální práci.

Zátěž by dopadla i na školství a zdravotnictví. Již dnes chybí místa ve školkách v exponovaných částech Prahy a Brna, praktičtí lékaři a zubaři nepřijímají nové pacienty. Příchod desítek tisíc dětí by situaci dále vyostřil. V roce 2022 pomohly školy nárazově, dnes už rezervy nejsou. Podobně je tomu u praktických lékařů, kde je průměrný věk přes 50 let a kapacity jsou vyčerpané.

Bezpečnostní riziko, o kterém se mlčí

Součástí debaty, která v oficiálních vyjádřeních chybí, je nárůst kriminality a šedé ekonomiky.

Podle statistik Policejního prezidia za rok 2024, zveřejněných v lednu 2025, spáchali občané Ukrajiny v roce 2021 celkem 1 705 trestných činů, v roce 2024 již 3 944. Počet Ukrajinců ve věznicích vzrostl podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce z 226 v roce 2022 na 496 v roce 2026, tedy o 120 procent.

Je nutné uvést kontext: počet Ukrajinců legálně pobývajících v Česku se mezi lety 2021 a 2026 ztrojnásobil na přibližně 614 tisíc. V přepočtu na tisíc obyvatel je kriminalita vyšší u občanů Gruzie či Moldavska. Celková kriminalita v Česku v roce 2025 meziročně klesla o 2 procenta, ačkoliv násilná a kybernetická kriminalita vzrostla.

Riziko však spočívá v přetížení systému. Projekt Kobra 26, zaměřený na potírání nelegálního zaměstnávání, odhaluje miliardy korun mizející mezi agenturami a řetězci firem. Model, kdy agentura zprostředkuje práci, ubytování i dopravu a následně nevyplácí mzdy, je již dnes realitou. Ukrajinci podle vyšetřovatelů v posledních třech letech mezi cizinci vedou v počtu stíhaných osob.

Při příchodu dalších statisíců lidí bez bydlení a práce logicky poroste šedá ekonomika, pracovní vykořisťování, spory na ubytovnách, majetková kriminalita a konflikty v obcích. Nejedná se o etnickou charakteristiku, ale o důsledek přetížení integračního systému, který nemá kapacity, plán ani personál.

Babišova vláda a ticho před bouří

Podle expertů se Babišova vláda na možný příchod desítek tisíc lidí nijak nepřipravuje. O uprchlické vlně podobné té z února a března 2022 nikdo nahlas nemluví. Na začátku zřejmě nejtěžší zimy za pět let války je však zřejmé, že státem pěstovaný mýtus nezlomnosti naráží na své limity.

Jak se stát a humanitární organizace na příchod dalších válečných běženců připravují? Podle zjištění iDNES.cz nijak. Koncept dočasné ochrany umožňuje zajistit základní potřeby, ale neřeší dlouhodobé bydlení, práci ani integraci.

Pokud se naplní i jen spodní odhad – 122 tisíc lidí – bude to největší test českého státu od začátku války. Pokud přijde 400 tisíc, bude to test, který bez přípravy nezvládneme.

Otázka již nezní, zda lidé přijdou, ale kde budou spát 1. února, až bude v Kyjevě minus 25 stupňů. Odpověď dnes neexistuje. A právě to je největší hrozba. Česká republika dnes nemá kapacity se o takové množství lidí postarat.

Podle expertů i současného vývoje konfliktu vše přes pomoc Západu spěje k porážce Ukrajiny za cenu dalších statisíců mrtvých a stamiliard škod. Namísto, aby se Západ zasadil o maximální tlak na ukončení konfliktu, tak v čele s Británií konflikt eskaluje, dodává zbraně, půjčujje peníze, které nikdy nebudou vráceny. Nejhortší na tom je, že zmařené životy není jak zvrátit.

Je alarmující, že vláda nijak neřeší přípravu na hrozící migrační krizi.

A pokud ano, za jakých podmínek, aby to nikdy nemohlo být zneužito?

Český reportér 20.10.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI