Volala vám policie nebo banka, že je váš účet napadený a v ohrožení? Ano, je v ohrožení tím telefonátem!

Aktualizováno: 5. 7. 2026 20,26h | Autor: Redakce

Vishing dnes zná každý, kdo takto přišel o peníze. Jen za rok 2025 přišli Češi o 495 milionů korun. Zhruba 20 % poškozených umožnilo podvodníkům přístup ke svému účtu a 80 % jsou případy, kdy poškození převedli finanční prostředky dobrovolně sami.

Představte si tu situaci. Je úterý odpoledne a zazvoní vám telefon. „Dobrý den, tady Novák z bezpečnostního oddělení České spořitelny. Volám vám, protože jsme právě zachytili podezřelou transakci. Někdo se z vašeho účtu pokouší odeslat 180 000 korun na Ukrajinu. Musíme to okamžitě zastavit.“

Srdce se vám rozbuší. Sto osmdesát tisíc. To jsou vaše úspory na rekonstrukci. V hlavě máte prázdno a ten hlas v telefonu pokračuje. Je věcný, rychlý a nabízí záchranu. Přesně v tu chvíli začíná vishing. V roce 2025 evidovala Komerční banka přibližně 470 takových případů. O rok dříve jich bylo 160. Jde o trojnásobný nárůst a kriminalisté po celé republice řeší desítky případů se škodami v řádech milionů korun.

Nejde o drobné. Lidé přicházejí o celoživotní úspory. Policie aktuálně řeší případ z Libereckého kraje. Podvodníci přesvědčili seniora, že musí zaplatit daň z neexistujícího investičního účtu. Muž nikdy neinvestoval, přesto postupně během několika měsíců předával hotovost kurýrům na parkovišti u svého domu. Celkem přišel o téměř 3 miliony korun.

Není to bohužel výjimka. Kriminalisté zaznamenávají případy podvodů s milionovými škodami pravidelně. Policie ČR v Jihomoravském kraji výslovně uvádí, že řeší desítky případů se škodami v řádu milionů korun.

Proč je telefonát horší než podvodný e-mail. E-mail si můžete v klidu přečíst, ukázat ženě nebo ho dát do spamu. Telefonát je jiný. Vytváří tlak v reálném čase. Podvodník vás překvapí, vyvolá paniku a okamžitě nabízí řešení. Tím řešením je samozřejmě převod vašich peněz.

Česká spořitelna vyčíslila celkový objem škod z podvodů za rok 2025 na 495 milionů korun. A teď to nejdůležitější: 81 % těchto peněz pocházelo z transakcí, které klienti sami odeslali. Lidé byli zmanipulovaní tak dokonale, že peníze poslali dobrovolně v domnění, že je zachraňují.

Jak poznáte podvod za pár vteřin? Zazní slovo „bezpečný účet“. Celý podvod má jednoduché jádro. Poté, co vás podvodník vystraší a ověří si vaši důvěru tím, že vám přijde SMS z banky s kódem, přijde hlavní věta. „Abychom vaše peníze ochránili, musíte je okamžitě převést na bezpečný rezervní účet například u České národní banky. Tam je na 48 hodin zmrazíme a pak vám je vrátíme.“

V tu chvíli zavěste. Česká národní banka nikdy nevedla a nevede účty pro běžné lidi. Žádná komerční banka takto nikdy nepostupuje. Stejně tak zavěste, pokud vás někdo žádá o instalaci programu AnyDesk nebo TeamViewer a dotyčného neznáte. Skrze něj podvodník uvidí celou vaši obrazovku a převezme kontrolu nad počítačem. Nebo když vás instruuje, abyste vybrali celou hotovost a předali ji „civilnímu policistovi“. I to je čím dál častější trik.

Proč číslu na displeji nevěřit? Podvodníci používají technologii zvanou spoofing. Dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo, včetně infolinky vaší banky nebo tísňové linky 158. Proto může hovor vypadat naprosto důvěryhodně. Policie potvrzuje, že pachatelé často předem vědí, u jaké banky máte účet.

Celý scénář často utvrzuje druhý telefonát. Falešný bankéř vás „přepojí na kolegu z kriminálky“. Ten vám pak jako kapitán Svoboda potvrdí, že jde o vážný útok a že musíte spolupracovat. Policie ČR zaznamenala několik případů, kdy další osoby vystupují jako policisté s cílem ujistit o nutnosti převodu peněz na „bezpečný“ bankovní účet.

Pravidlo, které zachrání vaše úspory: Banka ani policie po vás nikdy, za žádných okolností, nebude chtít po telefonu převod peněz, přihlašovací údaje, PIN nebo kód z SMS. Nikdy. Pokud to kdokoliv v telefonu zmíní, je to podvodník. Policie ČR to uvádí jako základní zásadu: nikdy nesdělujte bezpečnostní údaje ani autorizační kód z SMS.

Jediná správná reakce je zavěsit. V klidu si najděte oficiální číslo na vaší platební kartě nebo na webu banky a zavolejte tam sami. Ptejte se, jestli je s vaším účtem problém. Spoofing totiž funguje jen na příchozí hovory. Když voláte vy, dovoláte se opravdu do banky.

Největší varovný signál je nátlak a tajemství. Věty jako „je to tajné vyšetřování, nikomu o tom neříkejte“ nebo „musíte jednat hned, jinak o vše přijdete“ používá jen podvodník. Skutečný bankéř je v klidu a dá vám čas dojít na pobočku. Stejně tak finanční úřad nikdy nevymáhá placení daní po telefonu.

Kybernetické podvody tvořily v roce 2025 už 12,4 % veškeré kriminality v Česku. Za tři čtvrtletí šlo o více než 65 000 případů za přes miliardu korun. Naletět může kdokoli. Proto tenhle článek pošlete zejména seniorům, jsou nejčastějšímu obětmi. Vysvětlete jim, že existuje slovní spojení „bezpečný účet“, po kterém musí okamžitě zavěsit. Může jim to zachránit celoživotní úspory.

Pokud už se stalo to nejhorší, volejte okamžitě bance na linku pro blokaci karet a poté Policii ČR na 158. Každá minuta hraje roli. Policie doporučuje kontaktovat okamžitě banku, protože včasné kroky ještě mohou zvrátit ztrátu peněz.

Zdroje a konkrétní případy:

1. Policie ČR: Kriminalisté řeší desítky případů vishingu se škodami v řádu milionů korun
2. Podnikatel.cz: Senior z Libereckého kraje přišel o téměř 3 miliony korun kvůli falešné dani
3. Trendbite: Komerční banka 470 případů vishingu za 2025, škody ČS 495 mil. Kč
4. Policie ČR JMK: Varování před "bezpečným účtem" a spoofingem

Provozovatelem portálu Český reportér je společnost Milenium projekt s.r.o. Redaktor: MaCR, aktualizováno 5. července 2026 19:00.