Vlk taky sliboval - osm měsíců nové vlády pod lupou

Po osmi měsících vládnutí však přichází čas na první bilancování. Pohled do reality ukazatele státní pokladny a běžného života odhaluje, že propast mezi předvolebními hesly a každodenní praxí se začíná nebezpečně prohlubovat.

Mnozí voliči z menších měst, živnostníci, rodiny s dětmi i senioři očekávali, že změna kabinetu přinese okamžitou úlevu od vysokých životních nákladů. Namísto rychlých řešení však přicházejí odklady, změny rétoriky a vysvětlování, proč to či ono zkrátka udělat nejde. Jaká je tedy skutečná bilance osmi měsíců vládnutí v klíčových oblastech?

Obrana a armáda: Jak dopadlo hlasité rušení stíhaček F-35

Předvolební shromáždění i televizní debaty nabízely ostrý kritický pohled na zakázku na nákup 24 amerických stíhacích letounů F-35. Téma rezonovalo zejména mezi lidmi, kteří vnímali obří armádní výdaje jako zbytečné v době, kdy se lidem nedostává peněz na základní životní potřeby. Zástupci dnešní vládní většiny opakovaně deklarovali, že tento předražený nákup okamžitě zruší nebo zásadně přehodnotí.

Jaká je realita po osmi měsících? Platná smlouva běží dál bez jediného právního zásahu. Závazky vůči americké straně a partnerům v Severoatlantické alianci zůstávají v plné síle. Namísto razantního vypovězení smlouvy vláda hovoří pouze o probíhajícím auditu a analýzách výhodnosti. Politická reprezentace musela po příchodu na ministerstvo obrany připustit, že smluvní pokuty a právní důsledky případného odstoupení by stály desítky miliard korun, aniž by stát získal jakoukoliv protihodnotu.

Mluvilo se také o tom, že Andrej Babiš upozorňoval na obří finanční ztráty, které by podle něj při případném zrušení stíhaček F-35 nastaly, což fakticky znamená, že nákladný projekt pokračuje přesně podle původního harmonogramu. Voliči, kteří očekávali, že tyto peníze budou okamžitě přesměrovány do zdravotnictví či školství, tak dostali první lekci z tvrdé mezinárodní politiky.

Důchody a valorizace: Místo tisícovky navíc jen odklady a politické rozhodování

Oblast penzí byla jedním z nejzásadnějších volebních taháků. Sliby mířené na seniory byly velmi konkrétní a lákavé:

1. Úplný návrat k původnímu valorizačnímu vzorci (plná inflace + polovina růstu reálných mezd).
2. Zavedení věkového bonusu k důchodu v rozmezí 500 až 2000 korun.
3. Doplacení 1000 korun, o které senioři údajně přišli při předchozích úpravách valorizací.
4. Kompletní zrušení Jurečkovy důchodové reformy a nekompromisní zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech.

Praxe osmi měsíců však přinesla pro většinu penzistů studenou sprchu. Téma vrátit dřívější kompenzace z roku 2023 bylo smeteno ze stolu s tím, že rozhodnutí je nevratné a v rozpočtu na něj prostě nejsou prostředky. Místo automatického a štědrého navyšování penzí navíc přišlo rozhodnutí o odkladu termínu valorizace z června až na konec srpna. Průměrný odhadovaný nárůst se pohybuje okolo pouhých 300 korun, což ani zdaleka nepokrývá kumulovaný nárůst životních nákladů z posledních let.

Systematický automatický mechanismus valorizací se pomalu mění v politické rozhodování podle toho, co zrovna dovolí státní pokladna. Důchodci tak nemají jistotu, s čím mohou v dalších letech počítat.

Zrušení celostátní důchodové reformy předchozího kabinetu se rovněž nekoná. Ačkoliv zastropování věku na 65 letech zůstává v deklarativní rovině, vlastní ucelenou reformu kabinet nepředložil. V kuloárech ministerstva práce a sociálních věcí se naopak paradoxně začíná diskutovat o potřeby mírnění růstu výdajů a úpravách parametrů valorizací, co se nápadně podobá krokům, které dnešní vládní garnitura ještě nedávno ostrými slovy kritizovala.

Daně a státní rozpočet: Místo úspor vyšší schodek

Hospodaření státu a daňová politika tvoří páteř každého vládního programu. Sliby před volbami zněly jednoznačně: žádné zvyšování daní pro občany ani firmy, snížení daně z příjmů právnických osob na 19 %, zavedení nulové sazby DPH na léky a masivní úspory v provozu státního aparátu.

Jaká je ekonomická realita po osmi měsících?

1. Rostoucí schodek: Původně plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 286 miliard korun bobtná a podle aktuálních odhadů směřuje k hranici 310 miliard korun.
2. Nenaplněné daňové úlevy: Nulová DPH na léky schválena nebyla a plošné snížení korporátních daní na 19 % spadlo pod stůl. Jediným hmatatelným krokem zůstalo zachování zrychlených odpisů pro firmy.
3. Hledání úspor u nejslabších: Protože státní příjmy nestačí na pokrytí všech slibů a mandatorních výdajů, vláda začíná otevřeně hovořit o škrtech v podpoře rodin s dětmi a zkrácení dotací pro obce a kraje.

Problém se projevuje v celkovém hospodaření. Odborníci upozorňují, že bez hlubokých strukturálních reforem vede neochota krotit výdaje k neustálému zvyšování rozpočtového schodku, což v konečném důsledku zaplatí všichni daňoví poplatníci na úrocích ze státního dluhu a vyšší inflaci.

Energie a zelená tranzice: Účty za POZE a hrozba ETS2

Ceny elektřiny a plynu stály v centru pozornosti většiny domácností a živnostníků. Volební kampaň stavěla na nekompromisních výrocích: stát okamžitě převezme platby za podporované zdroje energie (POZE), což mělo z rodinných faktur vymazat položku v celkové hodnotě 17 miliard korun. Druhým pilířem bylo kategorické odmítnutí evropského systému emisních povolenek pro dopravu a vytápění (ETS2).

Realita ve fakturách za energie je však neměnná. Poplatek za POZE na účtech domácností i firem zůstal. Státní rozpočet totiž nenašel volné prostředky, kterými by tyto miliardy energetickým společnostem vykompenzoval, aniž by dále drasticky neprohloubil zadlužení.

V otázce systému ETS2 proběhla hlasitá gesta. Odmítnutí nového systému povolenek proběhlo na tiskových konferencích i při proslovech v parlamentu. Jenže evropská legislativa má svá pravidla a Česká republika je vázána schválenými směrnicemi. Brusel nekompromisně vyžaduje transpozici do národního práva a vládě reálně hrozí obří sankce za nečinnost. Výsledkem je stav, kdy se navenek deklaruje odpor, ale na úřednické úrovni se v tichosti připravují podklady pro přijetí příslušných předpisů, což od roku 2027 přinese zdražení pohonných hmot a plynu pro vytápění.

Živnostníci a EET 2.0: Slibovaný bič na šedou ekonomiku v nedohlednu

Pro drobné podnikatele a živnostníky bylo klíčovým tématem znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Vláda tvrdila, že hned po svém nástupu obnoví EET pod názvem EET 2.0, čímž okamžitě vybere desítky miliard korun z šedé ekonomiky a narovná podnikatelské prostředí.

Drobným živnostníkům a řemeslníkům však zůstal spíše zmatek. Ostrý start EET 2.0 byl odložen až na 1. ledna 2027. Důvodem jsou technické komplikace, nehotový softwarový systém a obavy z reakce malých podnikatelů v regionech. Navíc vznikl chaos kolem finančních limitů:

1. Předpokládaná hranice pro povinnost evidovat tržby v EET 2.0 má být nastavena na 1 milion korun obratu.
2. Zároveň však platí hranice 2 miliony korun pro využití paušální daně.

Podnikatelé tak čelí nepřehledné situaci, kdy nikdo přesně neví, jaké povinnosti budou platit za rok či dva a zda se jim vyplatí investovat do nových pokladních systémů a internetového připojení v provozovnách.

Doprava a stavební práce. Stojící dálnice a zrušená reforma

Cestování po českých silnicích a rychlost výstavby infrastruktury trápí dojíždějící pracovníky i přepravce firem. Sliby hovořily o masivním zrychlení stavby dálniční sítě – konkrétně o dokončení dálnice D11 k polským hranicím do roku 2029 a dálnice D3 k rakouským hranicím do roku 2027. K tomu měl dopomoci zbrusu nový, extrémně jednoduchý stavební zákon.

Po osmi měsících je situace v rezortu dopravy a prodeje pozemků komplikovaná. Původně navrhovaný zjednodušený stavební zákon byl stažen z projednávání kvůli nekoncepčnosti a hrozbě právního chaosu. Výstavba klíčových úseků dálnic D11 a D3 naráží na tradiční překážky:

1. Zdlouhavá řízení o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).
2. Nedokončené výkupy pozemků a odvolání majitelů nemovitostí.
3. Kapacitní limity stavebních firem a rostoucí ceny stavebních prací.

Slibované předvolební tempo se ukázalo jako nereálné a řidiči budou muset v kolonách na rozestavěných či chybějících úsecích strávit ještě mnoho let.

Platy veřejného sektoru a slevy na jízdné

Velká očekávání vyvolaly sliby adresované zaměstnancům státu – policistům, hasičům, učitelům či vojákům. Vládní představitelé před volbami sebevědomě tvrdili, že průměrný plat v těchto profesích dosáhne hranice 50 tisíc korun již od roku 2026. Zlepšení podmínek mělo zastavit odchody zkušených příslušníků bezpečnostních sborů a zvýšit prestiž učitelského povolání.

Současný stav? Platové tabulky pro tyto profese zůstaly beze změny. Vládní vyjednávání s odbory končí bez konkrétních písemných závazků a zástupci ministerstva financí přiznávají, že v rozpočtu na nadcházející období potřebné desítky miliard korun na plošné zvyšování mezd chybí. Hledání zdrojů se tak odouvá až k přípravě rozpočtu pro rok 2027.

Podobně dopadl i slib týkající se slev na jízdném. Vláda lákala studenty a seniory na návrat štědrých 75% slev na vlaky a autobusy, které fungovaly v minulých letech. Po osmi měsících úsporných opatření slevy vráceny nebyly a cestující ze skupin studentů i důchodců platí dál stávající ceny bez dodatečného dotování ze státní pokladny. Mnoho detailů obsahuje i dříve publikované shrnutí o podrobném programovém prohlášení, kde lze snadno porovnat tehdejší textové závazky s dnešní praxí.

Transparentnost, zrušený NERV a tiché zametání auditů

Poslední významnou oblastí, kde dochází k výraznému posunu od původních deklarací, je transparentnost vládnutí a způsob komunikace s veřejností. Volební program sliboval:

1. Pravidelné pololetní zprávy o plnění jednotlivých bodů programu.
2. Důsledné audity všech ministerstev a státních podniků.
3. Bleskovou digitalizaci úřadů a zřízení Jednotného inkasního místa pro daně i odvody.
4. Zklidnění společenské atmosféry a otevřený dialog s odborníky.

Realita po osmi měsících ukazuje zcela odlišný přístup. Povinné pololetní zprávy o plnění slibů byly potichu zrušeny. Když si vláda udělala vnitřní audit plnění vlastních předvolebních úkolů, ukázalo se, že z celkového počtu 978 stanovených cílů bylo plně splněno pouze 195 úkolů – tedy necelá pětina.

Symbolickým krokem bylo zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Tento nezávislý poradní orgán složený ze špičkových ekonomů a analytiků podrobil vládní návrh státního rozpočtu tvrdé kritice za nereálné příjmové předpoklady a skrývání výdajů. Reakce kabinetu byla rychlá: namísto zapracování odborných připomínek byl poradní orgán rozpuštěn. Digitalizace úřadů navíc postupuje výrazně pomaleji, než bylo plánováno, a vytvoření Jednotného inkasního místa je v nedohlednu.

Účet po osmi měsících: Proč velká očekávání narážejí na realitu

Pohled na osmměsíční bilanci vlády ukazuje klasický politický vzorec: předvolební sliby se píší snadno a bez ohledu na rozpočtová omezení, avšak reálné vládnutí vyžaduje dělat kompromisy a čelit tvrdé ekonomické realitě. Voliči, kteří očekávali zázračné vyřešení drahých energií, okamžitý růst penzí o tisíce korun, zrušení armádních zakázek a současně pokles daní, dnes čelí zklamání.

Ukazuje se, že státní rozpočet nelze nafouknout pouhým politickým přáním. Odklady klíčových reforem, tiché ustupování od kategorických deklarací a přesouvání splnění slibů až na samotný závěr volebního období vytvářejí nejistotu pro živnostníky, zaměstnance i seniory. Následující měsíce ukážou, zda kabinet dokáže najít odvahu k reálným krokům, nebo zda zůstane pouze u vysvětlování, proč známé přísloví o slibech a růžích platí v české politice bez výjimky dál. Ano, vláda doplácí na to, co ji zanechala vláda Petra Fialy. Andrej Babiš to ale nevěděl ve chvíli, kdy sliboval nesplnitelné?

Akrualizováno MaCR 24.8., 15,00h, ilustrativní obrázky AI