Podpora 2027: Rekvalifikace nepomůže, rozhoduje věk

Právě lidem v této věkové skupině plánuje vláda od ledna 2027 výrazně utáhnout finanční kohoutky, přičemž podpora v nezaměstnanosti utrží značné škrty a nabízené nástroje samotnou věkovou diskriminaci na trhu práce neřeší.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo rozsáhlou novelu zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, kterou kabinet schválil na konci srpna. Cílem je zásadně osekat vyplácené dávky v nezaměstnanosti a změnit dosavadní pravidla.

Jaké změny přinese podpora v nezaměstnanosti od ledna 2027: Přehled v číslech

Chystaná úprava počítá s několika zásadními škrty, které zasáhnou peněženky uchazečů o zaměstnání ihned po ztrátě zaměstnání:

1. Snížení procentní výměry: V prvních dvou měsících má podpora klesnout ze současných 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku na 65 %.
2. Pokles maximálního stropu: Maximální výše podpory se má snížit ze 80 % na 60 % průměrné mzdy. V letošních číslech to představuje propad ze 38 537 Kč na 28 903 až 28 930 Kč měsíčně – tedy pokles o zhruba 9 600 až 10 000 Kč každý měsíc.
3. Nižší podpora při rekvalifikaci: Příspěvek poskytovaný během rekvalifikačních kurzů klesne z 80 % na 60 % předchozího výdělku.
4. Konec věkového zvýhodnění: Ruší se dosavadní vyšší procentní sazby pro uchazeče nad 52 let.

V současnosti platí pro lidi nad 52 let výhodnější režim: první 3 měsíce pobírají 80 %, další 3 měsíce 50 % a po zbývající dobu 40 % předchozího čistého výdělku. Nově má platit jednotná výměra pro všechny bez ohledu na věk: první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající dobu 45 %.

Jak dlouho se podpora v nezaměstnanosti bude vyplácet?

Vláda sice ponechává celkovou délku podpůrčí doby odstupňovanou podle věku, výši měsíčních částek však plošně redukuje. Své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že v situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažuje takto vysokou podporu za potřebnou.

1. Uchazeči do 52 let: podpora po dobu 5 měsíců.
2. Uchazeči od 52 do 57 let: podpora po dobu 8 měsíců.
3. Uchazeči nad 57 let: podpora po dobu 11 měsíců.

Modelový příklad ukazuje reálný dopad: šedesátiletý pracovník s předchozím průměrným čistým příjmem 40 000 Kč dostával dosud v prvních dvou měsících 32 000 Kč měsíčně. Od ledna 2027 by měl nárok pouze na 26 000 Kč – tedy o 6 000 Kč méně měsíčně hned na začátku nezaměstnanosti.

Změna stavu pro rok 2027: Jak se vyvíjí podpora v nezaměstnanosti

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) neskrývá, že hlavním motivem změn je finanční úspora státního rozpočtu ve výši 4,5 až 5 miliard korun ročně. Novela zatím musí projít legislativním procesem ve Poslanecké sněmovně a na podzim se očekává bouřlivá debata.

Ještě před půl rokem přitom ten samý ministr vyšší podporu veřejně hájil. Argumentoval tím, že vyšší dávky v prvních měsících dávají lidem potřebný prostor hledat práci odpovídající jejich kvalifikaci, zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce. Tento krok podle něj dlouhodobě snižoval riziko chudoby a vedl k vyšším budoucím příjmům veřejných rozpočtů. Pro tehdejší navýšení hlasovalo celé hnutí ANO včetně premiéra Andreje Babiše.

Nyní však ministerstvo argumentaci otočilo. Ministr Juchelka upozorňuje na to, že štědřejší podpora trh práce nerozhýbala a počet uchazečů vzrostl. Ke konci července evidoval úřad práce 367 346 osob (o 37 845 více než před rokem), průměrná doba vyplácení podpory vzrostla z 86 na 97 dní a celkové výdaje stouply o 5 miliard. Bez zásahu by výdaje na podporu mohly v roce 2029 dosáhnout až 30,5 miliardy korun.

Poznámka ke konstrukci návrhu: Zatímco v prvních dvou měsících se podpora snižuje, v závěrečné fázi má naopak mírně vzrůst ze 40 % na 45 %, což paradoxně motivuje k delšímu setrvání v evidenci.

Vlnobití kritiky: Proč nová podpora v nezaměstnanosti naráží na odpor

Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že částka 29 000 Kč představuje velmi důstojnou záchrannou síť a že příliš štědré dávky nejsou ekonomicky efektivní. Proti plošnému snížení se však zvedla silná vlna nesouhlasu:

1. Opozice: Předsedkyně poslanců Pirátů Olga Richterová označila krok za politický zločin a poukázala na změnu postojů hnutí ANO.
2. Odbory (ČMKOS): Zásadně odmítají argumentovat pouze rozpočtovými úsporami u zásluhové dávky.
3. Analytici: Tomáš Ervín Dombrovský připomíná, že podpora v nezaměstnanosti je pojistnou zásluhovou dávkou, nikoli testem motivace.
4. Sociologové: Daniel Prokop (projekt Život k nezaplacení) dlouhodobě varuje před nedostatečnou funkčností systému, který prohlubuje pracující chudobu.
5. Vládní i koaliční partneři: Výhrady zní od zaměstnavatelů i zástupců SPD. Sám ministr Juchelka již naznačil možnost jednání o úpravách pro ohrožené skupiny, například ženy nad 55 let.

Věk a podpora v nezaměstnanosti: Proč samotná rekvalifikace nestačí

Vláda obhajuje změny snahou o vyšší motivaci k dřívějšímu návratu do práce. U uchazečů nad padesát let však hlavní překážkou nebývá nedostatek vůle pracovat, ale bariéry na straně zaměstnavatelů. Data Úřadu práce ukazují, že lidé starší 55 let tvoří dlouhodobě 22 až 25 % všech evidovaných nezaměstnaných. Jak ukazuje praxe, pro starší uchazeče je podpora v nezaměstnanosti klíčovým obdobím pro hledání stabilního uplatnění. Analýza CETA navíc odhaduje, že v Česku žije přes 110 tisíc dlouhodobě neúspěšných uchazečů starších 50 let.

Zaměstnavatelé se u starších uchazečů často obávají vyšších mzdových nároků, nižší flexibility či horších digitálních dovedností. Ve výběrových řízeních tak starší ročníky narážejí na věkové předsudky.

V této souvislosti naráží státní rétorika na realitu. Absolvování rekvalifikačního kurzu na obsluhu techniky nebo digitální dovednosti totiž nedokáže smazat rok narození v občanském průkazu. V praxi se totiž ukazuje, že Rekvalifikace je k ničemu, když rozhoduje rok narození. Snížení finanční podpory nezajistí větší ochotu firem nabírat starší pracovníky – pouze dostane uchazeče pod tlak, aby přijali jakékoli, i nevýhodné pracovní místo.

Český reportér 17.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI