Miliardy za Net4Gas: Stát nevyjednával a převzal dluhy?

Dražší plyn díky zaplaceným miliardám za dluhy?

Níže uvedcené citace jsou převzaty z článku info.cz.

"Z mého pohledu nelze na základě útržku forenzního auditu činit zásadní závěry, ale popis celé transakce budí dosti značná a důvodná podezření," míní Tomáš Sokol podle info.cz.

Nikdo v této chvíli nemůže tvrdit, jestli jsou závěry KPMG správné. Víme jen to, že z nich vychází trestní oznámení, které nové vedení ČEPS kvůli nákupu Net4Gas podalo. O transakci rozhodla v tajném režimu v roce 2023 vláda Petra Fialy, a to na návrh tehdejšího ministra průmyslu a současného eurokomisaře Jozefa Síkely.

Forenzní zpráva KPMG upozorňuje na řadu zásadních problémů.

Tím prvním je, že Fialova vláda ani ČEPS jako kupující vůbec nevyjednávaly se zahraničními vlastníky o ceně. Přistoupily na to, co po nich chtěli prodávající – německá pojišťovací společnost Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure. Právě od nich ale vycházela snaha zbavit se plynovodu, který po přerušení dodávek z Ruska přišel o většinu zakázek.

"Setrvale jde o dosti nepřehlednou situaci, k čemuž přibývají i spory o budoucí efektivitu řízených plynovodů a zásobníků, přičemž další neznámou je údajné utajení části dokumentace, která měla být v režimu 'Tajné'. Bez ohledu na pozdější ověření důvodnosti uváděných informací či spekulací je zcela zřejmé, že nešlo o obchodní operaci, kterou by bylo možné označit za standardní, tedy běžný nákup obchodního podílu obchodní společnosti," uvádí v článku Tomáš Sokol.

Další vážnou pochybnost, kterou vyslovil forenzní audit KPMG, je chybějící dokumentace, kdo přesně na čí pokyn rozhodoval. A tedy i to, za kým by šla případná trestní odpovědnost za možné porušení péče řádného hospodáře.

"V této souvislosti je velice důležité, co je uvedeno před závěrečnou částí forenzního auditu. Je to poukaz na neúplnou dokumentační stopu, podle níž průběh jednání a požadavky kupujícího nelze v zásadních bodech rekonstruovat. Lze sem zřejmě zahrnout i základní motiv, důvod, proč vůbec k uzavření smluv došlo. Zcela určitě nedostatečná dokumentační stopa významně zvyšuje riziko nemožnosti prokázat péči řádného hospodáře, což je kritické zejména v případě žaloby akcionáře podle § 53 zákona o obchodních korporacích," uvádí dále Sokol a pokračuje:

"Problematičnost postupu statutárů je patrná také z prvého bodů citované části forenzního auditu, podle něhož chybí doložení nezbytnosti a variant rozhodnutí, tedy že rozhodnutí nebylo podloženo analýzou nezbytnosti transakce ani variantou 'nekoupit', a proto absentuje základní podklad prokazující informovanost a obhajitelnost úsudku statutárního orgánu. Všechny ostatní výhrady forenzního auditu jsou pak již jen derivátem výše zmíněného. Cena nebyla sjednána bez prokazatelného vyjednávání, a navíc autor forenzního auditu vyslovuje pochybnosti o výhodnosti ceny."

Velká řada otázek míří k tomu, jakým způsobem tehdejší ministr Síkela, který vykonával akcionářská práva státu v ČEPS, vedení firmy transakci nařídil. To není zjevné, protože vše bylo v režimu 'Tajné'. Právě od toho se ale bude odvíjet základní posuzování, kdo jednal, nebo nejednal s péčí řádného hospodáře.

Zdrcující audit o nákupu Net4Gas. Stát ani ČEPS nevyjednávali o ceně

Audit nákupu Net4Gas je přinejmenším výbušný. Forenzní zpráva KPMG tvrdí, že stát ani ČEPS vůbec nevyjednávali o ceně, převzali obří dluhy a nejednali s péčí řádného hospodáře. Navíc posudky, o které se opíral stát, vznikly bez výběrových řízení.

Forenzní prověrka nákupu plynárenské společnosti Net4Gas a plynových zásobníků, které na podzim roku 2023 na základě rozhodnutí tehdejší vlády Petra Fialy na přímý příkaz ministra průmyslu Jozefa Síkely udělala státní firma ČEPS, upozorňuje na velmi pochybné rozhodování aktérů.

Společnost KPMG, která na základě zadání nového vedení ČEPS v čele s Janem Kalinou prověrku udělala, formuluje vážné pochybnosti, že se při nákupu nepostupovalo s péčí řádného hospodáře. Vyplývá to ze závěrů prověrky, které má redakce k dispozici.

Na jejím základě podalo 1. září nové vedení ČEPS trestní oznámení. Neuvedlo přesně na koho. Z podstaty je ale zřejmé, že míří na jednání jeho předchůdců v představenstvu firmy v čele s Martinem Durčákem a také na tehdejšího ministra průmyslu a dnešního eurokomisaře Jozefa Síkelu, který dal k transakci přímý příkaz.

Proč se nevyjednávalo, když tlačil prodávající

Nejzávažnějším zjištěním KPMG je, že Síkela, který do vlády návrh přinesl, ani Durčákovo vedení ČEPS vůbec nevyjednávali o ceně. Vzali to, co po nich chtěli prodávající, německá pojišťovací společnost Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure. Právě od prodávajících ale vycházela snaha zbavit se plynovodu, který po přerušení dodávek z Ruska přišel o většinu zakázek.

Nejvážnější bod má titulek: Cena sjednána bez prokazatelného vyjednávání. "Kupní cena byla stanovena při horní hranici hodnoty, přestože finanční tíseň i časový tlak byly na straně prodávajícího; výhodnější vyjednávací pozice kupujícího nebyla využita," píše se v závěru prověrky.

Proč se nežádal žádný odpis dluhů?

To potvrzuje skutečnosti, které byly od začátku o nákupu známy. Stát nežádal po zahraničních investorech, kteří měli enormní zájem ze země odejít a předem si vyplatili zálohy na dividendy a nabrali na firmu obrovské dluhy, žádný odpis těchto dluhů.

Investoři předtím vyjednávali o prodeji s finančníkem Danielem Křetínským, který měl zájem, ale právě žádal odpis části dluhů. /Daniel Křetínský je spoluvlastníkem Czech News Center, vydavatele E15, a CMI, které vydává Info.cz/. V té chvíli se ale do jednání vložil Jozef Síkela. Vlastníkům Net4Gas nabídl nejen převzetí všech 33 miliard korun dluhů bez jakéhokoli odpisu, ale k tomu ještě pět miliard korun přímé platby. To vše za firmu s velmi nejasnými vyhlídkami.

Stát tedy nešel jen lehce nad konkurenční nabídku soukromého investora, bral všechno a ještě přidal 5 miliard navrch. 27. září 2023 vláda nákup schválila v tajném režimu. Nebylo tedy zřejmé, kdo jak hlasoval. Představenstvo ČEPS v čele s Martinem Durčákem pak nákup z vlastních peněz ČEPS provedlo na základě "závazného pokynu" tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely. Právě tady se bude hledat hrana zodpovědnosti. Prověrka upozorňuje, že vláda ani ČEPS důkladně neprověřily, co skutečně kupují.

"Neposouzený insolvenční scénář. U N4G nebyla zvážena varianta úpadku targetu ani možnost výhodnějšího nabytí aktiv v insolvenci, ačkoli riziko úpadku bylo současně identifikováno. Nedokončená due diligence. Prověrka N4G nebyla dokončena v plném rozsahu; rozhodnutí bylo přijato na základě neúplného obrazu o rizikovém profilu nabývaného podniku," píše se ve forenzní prověrce KPMG.

Konflikt zájmů a neprověřená cena u posudků

Dochází k závěru, že se stát reprezentovaný Jozefem Síkelou nechal vmanipulovat do časové tísně. "Časová naléhavost vnesená prodávajícími, deklarovaná tíseň vycházela výlučně z požadavků prodávajících a sloužila k omezení standardních procedur, aniž by odpovídala vlastní potřebě kupujícího," stojí ve zprávě.

Poté, co nové vedení ČEPS podalo trestní oznámení, se Jozef Síkela hájil tím, že výhodnost nákupu za podmínek, které vláda odsouhlasila, potvrdily tři nezávislé posudky. Ty zpracovaly firmy Citigroup, EY a Grant Thornton pro ČEPS. Jenže forenzní prověrka teď mimo jiné dochází k závěru, že posudky byly zadány bez jakéhokoliv výběrového řízení.

"Poradci byli vybráni bez soutěže a bez doloženého ověření přiměřenosti odměn /vč. success fee Citi 1,5 mil. EUR ukotveného až po schválení vládou/; konzultační role R. Luckého může kolidovat s jeho funkcí v dozorčí radě," stojí v závěrech KPMG. Radek Lucký byl až do letošního dubna šéfem dozorčí rady ČEPS. Jaká přesně byla jeho role v konkrétní poradenské firmě zpracovávající posudky, není ze závěrů forenzní prověrky zřejmé.

Informační mlha

Kromě rezignace na jakékoli vyjednávání o ceně upozorňuje prověrka na velmi nejasné informace, jak skutečně transakce probíhala a kdo je za konkrétní rozhodnutí zodpovědný. "Průběh jednání a požadavky kupujícího nelze v zásadních bodech rekonstruovat, což zvyšuje riziko, že naplnění standardu péče řádného hospodáře nebude možné prokázat."

Právě tady bude nyní policie hledat odpověď, jestli Síkela i vedení ČEPS jednali s péčí řádného hospodáře. A hlavně zjišťovat, za kým jde případná trestní odpovědnost. Špičkoví trestní advokáti Tomáš Sokol a Lukáš Trojan upozorňují, že "závazný pokyn" stoprocentního akcionáře nezbavuje tehdejší vedení ČEPS v čele s Martinem Durčákem odpovědnosti.

Prověrka KPMG dochází k závěru, že Jozef Síkela, který přinesl návrh do vlády a "závazným pokynem" nařídil vedení ČEPS jeho provedení, nejednal s péčí řádného hospodáře. "Ve svém souhrnu prověřené transakce nevykazují postup odpovídající povinnosti orgánu kupující společnosti postupovat s péčí řádného hospodáře. Na základě dostupné dokumentace nelze doložit, že rozhodnutí byla přijímána informovaně, na podkladě posouzení nezbytnosti a alternativ a v obhajitelném zájmu společnosti; identifikovaná rizika nebyla přiměřeně promítnuta do ceny ani smluvní ochrany a chybí prokazatelné cenové vyjednávání. Tato zjištění zakládají zvýšené riziko odpovědnosti dotčených osob a měla by být předmětem dalšího právního a ekonomického posouzení," píše se v závěru forenzní zprávy.

Síkelův bonus z Erste

Právě nevyjednávání o odpisu dluhů, z nichž 18,5 miliardy korun tvořily dluhopisy Net4Gas, vyvolává pochybnosti o osobním angažmá Jozefa Síkely. Administrátorem a také jedním z hlavních aranžérů emise dluhopisů Net4Gas z roku 2021 byla Česká spořitelna ze skupiny Erste.

Pro tu do roku 2020 pracoval v představenstvu právě Jozef Síkela. A ve svém majetkovém přiznání za pobytu ve vládě uváděl nárok na dosud nevyplacené bonusy z Erste za 18,4 milionu korun /737 456 eur/.

Český rozhlas navíc letos v červenci upozornil, že vláda v usnesení o nákupu Net4Gas jasně neuvedla, že bude ČEPS nákup firmy kompenzovat z rozpočtu. Což v případě plynových zásobníků, které státní firma na její pokyn též kupovala, udělala.

Policii a Vrchní státní zastupitelství v Praze, které by mělo případ dozorovat, tak nyní čeká velmi složité rozplétání transakce s celou řadou nejasných motivací klíčových hráčů.

Zdražili jsme lidem plyn, abychom mohli vyplatit další miliardy bývalým majitelům ztrátového NET4GAS?

"Mám radost. Státní skupina ČEPS za loňský rok vykázala zisk téměř 20 miliard korun. Hlavní podíl na tomto výsledku mělo ocenění reálné hodnoty firem NET4GAS a Gas Storage CZ, do kterých jsme loni investovali. Jejich reálná hodnota je 31,6 miliardy korun. Investice byly necelých 17 miliard korun," jásá Síkela na síti X.

Znovu tím přitahuje pozornost k obchodu, do kterého se loni pustil, přičemž vláda mu ho bez jakýchkoliv debat schválila. ČEPS /Česká elektroenergetická přenosová soustava/ koupila NET4GAS s celkovými dluhy 33 miliard korun, z nichž 19 miliard tvoří dluhopisy. První část z nich je splatná v roce 2025 /po volbách/.

Pořídila si firmu, která přišla poté, co přes nás do západní Evropy přestal proudit ruský plyn, o obrovské příjmy z tranzitu. Stali jsme se zemí na konci trubky, kde má NET4GAS příjmy fakticky jen od českých zákazníků. Ti budou muset zaplatit vše – včetně obřích dluhů, z nichž si předchozí majitelé například vyplatili budoucí dividendy.

Jak je možné, že firma v takové pozici najednou přinese ČEPS zisk skoro 20 miliard korun? Ve chvíli, kdy tržby samotného NET4GAS klesnou skoro o 80 procent a firma vykáže ze svého provozu ztrátu 1,704 miliardy korun?

Zmiňovaný zisk přinesl jen účetní trik. Posudky se přecenil majetek společnosti NET4GAS. Totéž se stalo u zásobníku Gas Storage. Na to sám ve svém postu na X upozorňuje i Síkela.

Výroční zpráva NET4GAS, do níž každý může nahlédnout na internetu, mluví jasně. Firma se ze zisku 6,2 miliardy v roce 2022 dostala do loňské ztráty 1,704 miliardy korun.

A letos hospodaření nevypadá o nic lépe. Sám ČEPS ve své vlastní výroční zprávě přiznává, že zisk, kterým se Jozef Síkela kasá, je jen výsledkem účetní operace.

Energetický regulační úřad zvýšil lidem na fakturách částku za přepravu plynu, která je součástí regulované složky. Zvýšení hodnoty NET4GAS mohl udělat právě proto, že letos si tržby zvýšil tím, že českým firmám a domácnostem regulátor zvedl poplatky za přepravu plynu.

"Zisk z výhodné koupě vznikl zejména promítnutím očekávané změny metodiky cenové regulace, což mělo vliv na maximální povolené výnosy a ziskovost použitou v ocenění. Dále byl zisk z výhodné koupě způsoben promítnutím cenového rozhodnutí na rok 2024 do ocenění," píše se ve výroční zprávě ČEPS.

Toto cenové rozhodnutí je právě oním zvýšením cen plynu pro české domácnosti a firmy. Takže kvůli tomu stát vyplatí původním německým a kanadským vlastníkům z Allianz a Borealis další miliardy korun. Protože firma přece na papíře přináší zisky a má vyšší hodnotu, když bude kasírovat zákazníky o vyšší ceny plynu.

Kreativní účetnictví současné vlády. Toto cenové rozhodnutí je právě oním zvýšením cen plynu pro české domácnosti a firmy. Takže kvůli tomu stát vyplatí původním německým a kanadským vlastníkům z Allianz a Borealis další miliardy korun.

Obnovitelné zdroje jsou problém

Ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla David Marek už přes víkend v České televizi prohlásil, že nedoporučí hlavě státu, aby rozpočet podepsala. Pokud by se to stalo, bylo by to historicky poprvé.

Petr Fiala připustil, že peníze na obnovitelné zdroje chybí. "Uznávám, že je tam jedna věc, kterou je potřeba dořešit, a to jsou obnovitelné zdroje," řekl premiér v České televizi. "Buď to legislativně upravíme, nebo to bude potřeba v průběhu roku doplatit," dodal.

Ve sněmovně se jako pozměňovací návrh energetického zákona projednává snížení dotací. Sám ministr financí Zbyněk Stanjura má ale pochybnosti, jestli se pro to najde v koalici dost hlasů.

Solárníci proti změnám masivně lobbují. Na studii, která líčí, jak škodlivé dopady bude snížení dotací pro soláry atd. mít, si solární asociace najala společnost Deloitte. Pro ni pracuje jako hlavní ekonom právě prezidentův poradce David Marek.

Oba příběhy ukazují, jak obrovský byznys se spoustou zájmů jsou vládní zásahy do energetiky. Cena za ně ve finále končí lidem a firmám na fakturách v kolonce regulovaná složka ceny elektřiny a plynu.

Dusno kolem plynovodů Net4Gas:

Mezi usnesením minulé vlády a pokynem k nákupu pro ČEPS je rozpor?

Stát si zadal audit, jenž zkoumá, za jakých podmínek koupil státní správce elektrických sítí ČEPS za vlády Petra Fialy /ODS/ plynárenskou společnost Net4Gas. Kromě toho ale také nyní podle zjištění Radiožurnálu řeší pochybení na úplném začátku transakce v září 2023. Jde o to, že v usnesení bývalé vlády o nákupu Net4Gas údajně chybí příslib kompenzace kupní ceny pro ČEPS. V pokynu tehdejšího ministra průmyslu, aby ČEPS smlouvu uzavřel, přitom byl.

Vyplývá to z informací, které Radiožurnálu potvrdily tři zdroje blízké nynějšímu prověřování i celému obchodu týkajícího se Net4Gas.

Státní firma ČEPS doposud miliardy za nákup Net4Gas nemá. A problém je, že na jejich splacení vládou chybí z minulosti rozhodnutí. V usnesení bývalého kabinetu Petra Fialy k nákupu Net4Gasu totiž takový závazek údajně není. V písemném pověření od tehdejšího ministra průmyslu a obchodu, kterým byl Jozef Síkela /za STAN/, naopak je. A ČEPS se tak peněz dožaduje.

Nákupy přes ČEPS

ČEPS byl jako státní správce elektrických sítí pověřen bývalou vládou a poté ministrem průmyslu nejdříve k nákupu podzemních zásobníků plynu Gas Storage za celkem devět miliard korun, a to v srpnu 2023. O měsíc později kabinet schválil i nákup plynovodů Net4Gas za celkové náklady osm miliard korun. Za obě firmy tehdy ČEPS zaplatil financemi z vlastních zdrojů.

Zatímco ale v případě Gas Storage vláda následnou kompenzaci nákladů ČEPS ve svém usnesení, respektive části schvalované v režimu tajné, podle informací redakce výslovně uvedla, u Net4Gas tento závazek chyběl.

Obě transakce měl na starosti Jozef Síkela, který pak v dopisech ČEPS měl uhrazení nákladů potvrdit v obou případech. "Bylo to ve smyslu, že vynaložené peníze ČEPS dostane zpět v průběhu dalších let," uvedl zdroj obeznámený s nákupem Net4Gas.

Dohoda s ministerstvem byla podle informací redakce původně zhruba taková, že si ČEPS ponechá dividendy ze zisku plynárenských firem, hlavně Gas Storage, a tím si "započte" svoji pohledávku za kupní cenu Net4Gas. V úvahu připadalo i navýšení základního kapitálu. To se ale nakonec nestalo.

V režimu 'Tajné'

Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček žádnou z informací nekomentoval, ani to, zda popsané šetření souvisí s auditem či s jeho výrokem pro Deník N. Ministr v minulých dnech totiž deníku řekl, že audit je hotový a že ČEPS nyní "připravuje právní kroky a spolupracuje s bezpečnostními složkami".

Havlíček na dotaz Českého rozhlasu, zda se právní kroky nějak týkají exministra Síkely a co vše je obsahem auditu, sdělil jen to, že si ho "zadával ČEPS, který rozhoduje o dalších právních krocích a který bude i další postup komunikovat, a to hned jak to bude možné".

ČEPS na otázky týkající se chybějící náhrady kupní ceny za Net4Gas redakci řekl, že žádné informace včetně souvisejících s auditem, který pro něj dělá poradenská firma KPMG, nyní nebude komentovat. Podle mluvčí ČEPS Hany Klímové, společnost zatím nemá k dispozici závěrečnou zprávu. "V tuto chvíli je dokončeno vlastní auditní šetření a probíhá zpracování závěrečné zprávy. Její dokončení se očekává v následujících týdnech, do té doby nic komentovat nebudeme," uvedla mluvčí.

Podle informací redakce není závěrečná zpráva auditu hotová hlavně proto, že se prověřovaly právě i formální postupy kolem celé transakce s Net4Gas, jenže některé záležitosti jsou v režimu tajné. Nyní se má jednat o tom, zda budou další dokumenty zpřístupněny. Zpráva by pak zřejmě analyzovala i popsané usnesení vlády.

Otázka energetické bezpečnosti

Jozef Síkela je od prosince 2024 eurokomisařem pro mezinárodní spolupráci. Konkrétní otázky na rozpor mezi usnesením vlády a jeho pokynem pro ČEPS v případě Net4Gas nekomentoval. K auditu kolem Net4Gas se staví obecně opatrně. "Nejprve zástupci vlády veřejně oznamovali, jak má audit vyjít, ještě předtím, než si jej vůbec zadali. Nyní avizují další kroky v době, kdy audit není veřejný. Ke zprávě, kterou nikdo neviděl, se proto nemohu vyjadřovat," uvedl.

Zadání auditu ČEPS oznámil na vládní tiskové konferenci v minulých měsících ministr a zároveň místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Českému rozhlasu poté řekl, že cílem auditu je zjistit, zda nebyl nákup tehdy ztrátového Net4Gasu předražený a zda nebylo možné ho koupit třeba za čtvrtinu nebo polovinu.

Podle něj by pak lidem a firmám nemusely tolik zdražit regulované poplatky za přepravu plynu. Hnutí ANO kritizuje cenu za Net4Gas i kvůli převzetí jeho třicetimiliardových dluhů.

Síkela nákup obou firem brání. "Investice státu do strategické plynárenské infrastruktury jsou mimořádně úspěšné. Společnosti Net4Gas a Gas Storage CZ v loňském roce vykázaly miliardové zisky. Net4Gas zároveň splatil téměř třetinu svého dluhu a dnes je v nejlepší finanční kondici od roku 2014," uvedl. Připomněl také, že akvizice firem schválila vláda na základě nezávislých znaleckých posudků. "Všechny stanovily hodnotu investic nad cenou, za kterou je stát získal," dodal Síkela.

Důvodem nákupů obou firem státem bylo posílení energetické bezpečnosti země v době energetické krize související s vpádem Ruska na Ukrajinu. Net4Gas se navíc tehdy dostal do finančních potíží kvůli náhlému zastavení tranzitu ruského plynu na západ přes české potrubí.

ZDROJE: Deník N, Info.cz, Česká televize, síť X

Český reportér 17.10.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI