Kutná Hora: Město dolaru, kostí a stříbra – tip na výlet

Zatímco v létě připomíná Kutná Hora přeplněný, hlučný skanzen plný turistických zájezdů, s příchodem podzimu se transformuje v uhrančivé město duchů. Když se nad dlážděné uličky snese těžká mlha a vzduch provlhne chladem, starobylé paláce jako by ožily ozvěnami dávných staletí. Listopad vám dává jedinečnou šanci prožít toto magické místo v naprosté samotě a tichu, kdy každý váš krok na kamenné dlažbě probouzí stíny minulosti.

Srdce města a architektonické skvosty

Chrám svaté Barbory: Katedrála, kterou postavili horníci z pýchy, aby předčili Prahu

Tato impozantní, pozdně gotická katedrála zasvěcená svaté Barboře, patronce všech havířů a lidí v nebezpečí smrti, je neochvějným symbolem města. Její interiér zdobí dechberoucí žebrová klenba, avšak skutečný příběh jejího vzniku je protkán neuvěřitelnou lidskou pýchou a vzdorem. Na rozdíl od většiny ostatních evropských katedrál totiž tuto stavbu nefinancovali králové ani církevní řády. Postavili ji sami bohatí měšťané a havíři. Lidé, kteří díky těžbě stříbra pohádkově zbohatli a v jistých obdobích disponovali větším majetkem než samotný český panovník.

Jejich motivace byla prostá a ambiciózní: chtěli demonstrovat svou sílu a dokázat Praze, že Kutná Hora je významnější a bohatší metropolí. Toužili po chrámu, který by svou velikostí i krásou zastínil i svatovítskou katedrálu na Pražském hradě. Aby svůj záměr dotáhli k dokonalosti, najali si stejného mistra – slavného architekta Petra Parléře – a posléze jeho syny. I proto se dnes Barbora pyšní unikátní architekturou se třemi stanovými střechami namísto jedné, propracovaným vnějším opěrným systémem po vzoru francouzských katedrál a freskami, které nikde jinde na světě neuvidíte.

Místo obvyklých výjevů s anděly a svatými spatříte na stěnách středověké horníky tlačící těžké vozíky se stříbrnou rudou, mincíře soustředěně razící groše, chamtivé kupce vážící drahé mince, a dokonce i ženu držící hornický kahan. Jde o patrně jediný křesťanský chrám v Evropě, kde je tvrdá fyzická práce oslavována a stavěna na úroveň modlitby. Katedrála se budovala neuvěřitelných 500 let (od roku 1388 až do definitivního dokončení v roce 1905), a přesto nebyla nikdy realizována v původně plánovaném rozsahu – podle prvních nákresů měla být totiž ještě dvakrát delší.

1. Listopadové kouzlo: V pozdním podzimu máte celý tento monumentální prostor téměř výhradně pro sebe. Nejlepší čas k návštěvě je kolem třetí hodiny odpolední. Nízké podzimní slunce v tuto dobu prosvítá skrze obrovské vitráže přímo do hlavní lodi a celá katedrála doslova exploduje záplavou sytých barev – od krvavě červené přes inkoustově modrou až po hřejivě zlatou.
2. Praktické info: Vstupné činí 180 Kč, otevřeno je denně od 10:00 do 16:00. Zapůjčení audio průvodce za 50 Kč se rozhodně vyplatí, detailně vám odvypráví skryté příběhy každé kaple a sochy.
3. Autorský tip: Sedněte si na 10 minut do dřevěné lavice v zadní části chrámu, zavřete oči a jen poslouchejte to monumentalní ticho. V hlučné letní sezoně je takový zážitek naprosto nemožný.

Barborská ulice a Jezuitská kolej (GASK): Cesta soch, která končí v moderně

Od chrámu svaté Barbory se směrem do centra svažuje malebná, dlážděná promenáda známá jako Barborská ulice. Procházka po ní evokuje komorní verzi pražského Karlova mostu, ovšem s tím rozdílem, že zde nebudete narážet do davů lidí. Terasa je lemována třinácti barokními sochami světců, které zručně vytesal František Baugut, nadaný žák legendárního Matyáše Bernarda Brauna. Pozorné oko si všimne, že téměř každý ze svatých drží v rukou atributy spojené s hornictvím – kladivo, minci či lucernu. Cesta, která po podzimních deštích charakteristicky klouže, nabízí úchvatné panoramatické výhledy na divoké údolí říčky Vrchlice, opevněný Hrádek a malebné střechy historického jádra.

Po levé straně vás po celé délce ulice bude doprovázet monumentální, strohá budova Jezuitské koleje. Jezuité ji zde vybudovali v letech 1667–1750 jako strategické centrum rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. Šlo o promyšlený nástroj k formování nové katolické elity a budova se svou délkou 180 metrů stala největší jezuitskou kolejí v zemi hned po pražském Klementinu.

Dnes však uvnitř nenajdete žádnou nudnou, zaprášenou instituci, nýbrž GASK – Galerii Středočeského kraje. Ta se řadí k nejprogresivnějším a největším galeriím moderního umění v České republice. Architekti zde dokázali geniálně skloubit syrová avantgardní díla autorů jako Toyen, Jindřich Šíma, František Kupka či Jan Zrzavý s původními barokními klenbami, štuky a chladnými chodbami.

1. Listopadové kouzlo: Když venku začne studeně pršet, GASK je dokonalým útočištěm. Rozsáhlé stálé expozice propojující středověk se současností můžete v listopadu procházet hodiny, aniž byste potkali další návštěvníky. Je to fascinující most mezi gotickou vírou a moderním uměním.
2. Praktické info: Galerie je otevřená od úterý do neděle. Vstupné do vybraných částí či na doprovodné programy bývá flexibilní, k dispozici je skvěle zásobené designové knihkupectví a útulná kavárna s přímým výhledem na majestátní věž kostela svatého Jakuba.

Vlašský dvůr: Místo, kde se zrodil pražský groš a s ním i dolar

Tento opevněný bývalý královský palác sloužil po staletí jako centrální mincovna Českého království a ekonomické srdce státu. Právě zde se psaly dějiny světového finančnictví a návštěva tohoto místa vám jasně osvětlí, z čeho pramenilo pohádkové bohatství českých panovníků. Od roku 1300 až do roku 1547 se zde razil legendární pražský groš – mimořádně tvrdá, stabilní a respektovaná měna, kterou obchodníci s důvěrou přijímali od Benátek až po Krakov, od Londýna po Kyjev. Pro našince je fascinující i lingvistická stopa: celosvětově dominantní slovo „dolar“ má své kořeny právě zde. Vzniklo totiž zkomolením slova „tolar“ (mince ražené později v Jáchymově), avšak standardy váhy, ryzosti a technologické postupy kontroly stříbra se vyvinuly a aplikovaly nejprve ve Vlašském dvoře.

Areál založil král Václav II., který do Kutné Hory povolal zkušené finanční a právní experty z italské Florencie – tehdejší „Vlachy“ – aby radikálně zreformovali roztříštěné mincovnictví. Komentovaná prohlídka vás provede honosnou královskou audienční síní, kde na trůnu sedával Václav II. a později zde byl zvolen králem Vladislav Jagellonský. Nahlédnete také do přísně střežené pokladnice, kde se čisté stříbro vážilo na lékárenských vahách s přesností na zlomky gramu. Průvodci zde poutavě vyprávějí o středověkém podsvětí: jak se mince falšovaly tajným přidáváním mědi a jak brutálně se tyto prohřešky trestaly – viníci byli nemilosrdně stínáni nebo jim byly sekány ruce přímo na zdejším nádvoří.

1. Listopadové kouzlo: Příběh peněz a moci je podán tak barvitě, že baví i unavené děti. V listopadu navíc prohlídky probíhají v komorních skupinkách, takže průvodci mají dostatek času odbočit od oficiálního scénáře a přidat k dobru krvavé historky o středověkém mučení a praktikách tehdejšího práva.
2. Praktické info: Klasický prohlídkový okruh trvá zhruba 45 minut, základní vstupné činí 120 Kč. Expozice je celoroční a stabilní.

Kamenný dům a Kamenná kašna: Gotika pro fajnšmekry, co už viděli všechno

Pokud máte pocit, že vás klasická architektura už nemůže ničím překvapit, tato dvojice památek vás vyvede z omylu. Kamenný dům představuje absolutní vrchol měšťanské gotické architektury v českých zemích. Když se před něj postavíte, budete mít pocit, že jeho fasáda není vytesána z tvrdého kamene, ale jemně utkána z luxusní krajky. Dům nechal koncem 15. století radikálně přestavět nesmírně bohatý těžař Prokop Kroupa. Ten, poháněn čistým egoismem, chtěl okázale demonstrovat, že jeho majetek a vkus dalece předčí standardy tehdejší šlechty. Čelní průčelí domu je doslova poseté propracovanými sochami, rytířskými erby, tajuplnými symboly a hrozivými chrliči. Dnes budova funguje jako muzeum, kde můžete sestoupit do hlubokých gotických sklepů a prohlédnout si expozici mapující každodenní, často překvapivý život středověkých měšťanů.

Jen o několik desítek metrů dál, na Rejskově náměstí, se z historické dlažby tyčí Kamenná kašna. Tento dvanáctiboký kamenný monolit na první pohled připomíná spíše menší, samostatně stojící chrám. Ve skutečnosti se však jedná o technický zázrak pozdně gotického vodního hospodářství z roku 1495. Vzhledem k intenzivní těžbě stříbra byly totiž podzemní vody ve městě silně kontaminované a pitná voda se musela do kašny přivádět unikátním dřevěným potrubím z pramene u Bylan, vzdáleného dlouhé 4 kilometry. Voda tekla složitým systémem samospádů přes usazovací nádrže a filtry. Ve své době šlo o technologický vrchol tehdejší inženýrské vědy, dnes je to sice trochu zapomenutý, ale o to magičtější klenot.

1. Praktické info: Obě památky leží pouhých 5 minut chůze od sebe v klidnější části historického centra a tvoří ideální logické propojení při procházce městem.

Kostel sv. Jakuba: Nakloněná věž Kutné Hory s výhledem na stříbrné město

Zatímco Barbora ohromuje svou zdobností, kostel svatého Jakuba vás zasáhne svou syrovou, monumentální elegancí. Jde o vůbec nejstarší farní kostel ve městě, založený již ve 14. století. Na rozdíl od Barbory byl tento svatostánek přímým kostelem běžných horníků a tvořil duchovní centrum celého tehdejšího osídlení. Jeho dominantní, 70 metrů vysoká věž je viditelná z mnoha kilometrů, avšak při detailnějším pohledu zjistíte, že s ní něco není v pořádku. Věž se prokazatelně naklání o celých 40 centimetrů od své svislé osy. Důvod je ryze kutnohorský: chamtiví středověcí havíři totiž v honbě za stříbrem kopali své štoly tak blízko k základům kostela, až poddolované podloží pod vahou tisíců tun kamene mírně pokleslo.

Pokud překonáte strach z výšek a vystoupáte po více než stovce historických, zlověstně vrzajících dřevěných schodů na samotný vrchol, odměna bude královská. Otevře se před vámi nejkrásnější možný letecký pohled na celou Kutnou Horu – jako na dlani uvidíte majestátní siluetu chrámu svaté Barbory, kamenné hradby Hrádku a při dobré podzimní viditelnosti, kdy je vzduch čistý a ostrý, lze na horizontu spatřit hřebeny Krkonoš či věž na Ještědu. Uvnitř věže navíc odpočívá obří zvon Jakub, který váží úctyhodné 4 tuny a jeho hluboký hlas se nad městem rozeznívá již pouze při výjimečných církevních svátcích.

1. Listopadové kouzlo: Většina běžných turistů tento kostel míjí a míří rovnou k Barboře. V listopadu zde budete na vyhlídce s největší pravděpodobností zcela sami, vystaveni pouze čerstvému podzimnímu větru.
2. Praktické info: Vstupné na věž činí 60 Kč, v mimosezonním období bývá otevřeno zejména během víkendů od 10:00 do 16:00 (v závislosti na aktuálních povětrnostních podmínkách).

Dobrodružství v podzemí

České muzeum stříbra (Hrádek): Sfárání do středověkého pekla, kde se rodilo bohatství

Bývalá gotická tvrz Hrádek, hrdě se tyčící na samotné hraně skalnatého údolí, dnes hostí České muzeum stříbra. Ačkoli vnitřní expozice nabízejí ucelený a zajímavý pohled na technologii středověké těžby a hutnictví, to hlavní lákadlo leží hluboko pod základy budovy. Zdejší prohlídkový okruh s autentickým sfáráním do zachovalého stříbrného dolu je bezesporu jedním z nejsilnějších zážitků, které můžete v České republice prožít.

Na začátku prohlídky vyfasujete dlouhý bílý havířský plášť (tzv. perkyt), masivní ochrannou helmu a výkonnou svítilnu. Následně sestoupíte po točitých schodech celých 40 metrů pod zemský povrch, přímo do chodeb středověkého dolu ze 15. století. Tyto prostory hloubili tehdejší havíři ručně, centimetr po centimetru, pouze za pomoci jednoduchých želízek, mlátků a slabého svitu lojových svíček. Chodby jsou extrémně stísněné – v nejužších místech měří pouhých 60 centimetrů na šířku a strop je tak nízko, že většinu trasy musíte absolvovat v hlubokém předklonu. Dole panuje konstantní teplota kolem 10 stupňů Celsia, vzduch je prosycen vlhkostí a ze stropu vám občas za krk nečekaně skápne ledová podzemní voda.

Průvodci vám v naprosté tmě, kdy na chvíli zhasnete svítilny, barvitě vykreslí, jak vypadalo skutečné středověké peklo. Havíři zde pracovali ve dvanáctihodinových směnách, v permanentním prachu, bez přísunu čerstvého vzduchu, doprovázeni pouze neustálým strachem, že jim zhasne lucerna. Dozvíte se, jak staří prospektoři hledali stříbrné žíly podle specifického druhu vegetace na povrchu, jak v podzemí větrali pomocí obřích kožených měchů a jak většina z těchto mužů umírala na závaly, podvýživu či chronickou otravu olovem ve věku kolem pouhých 30 let.

1. Listopadové kouzlo: Zatímco venku na podzim fouká studený vítr a mrholí, v podzemní štole je paradoxně příjemně stabilní klima. Prohlídky probíhají každou půlhodinu, avšak kvůli limitované kapacitě chodeb je online rezervace předem naprostou nutností.
2. Praktické info: Základní vstup na podzemní okruh stojí 150 Kč a celá expedice trvá přibližně hodinu. Z dolu lidé obvykle vycházejí v naprostém tichu a s hlubokým respektem k nepředstavitelné dřině našich předků.

Mystika a dualita života v Sedlci

Sedlecká kostnice: Místo, kde smrt není konec, ale umění

Sedlec se nachází přibližně 2 kilometry od historického centra Kutné Hory, ale mentálně vstoupíte do zcela jiného, hluboce spirituálního světa. Zdejší historie sahá až do roku 1142, kdy zde byl založen vůbec nejstarší cisterciácký klášter v Čechách. Podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých ukrývá světoznámou kostnici – bizarní a fascinující prostor umělecky vyzdobený exhumovanými kostmi přibližně 40 000 zemřelých osob.

Příběh tohoto místa začíná ve 13. století, kdy tamní opat Jindřich podnikl diplomatickou cestu do Jeruzaléma. Z posvátné hory Golgota přivezl hrst hlíny, kterou rozprášil po sedleckém klášterním hřbitově. Tímto aktem se hřbitov stal takzvanou „Svatou polí“ a proměnil se v nejposvátnější místo k odpočinku ve střední Evropě. Lidé toužili být pohřbeni právě zde, a tak sem byla svážena těla zemřelých z Polska, Bavorska, Rakouska i z dalekých flanderských zemí. Katastrofální morová epidemie v roce 1318 a následné krvavé husitské války však hřbitov zaplnily desítkami tisíc těl. Kapacita přestala stačit, hřbitov musel být zrušen a staré kosti byly exhumovány a hromaděny v dolní kapli.

V roce 1511 se pololespý cisterciácký mnich ujal nelehkého úkolu a začal kosti systematicky rovnat do šesti obřích pyramid. Skutečný umělecký šok však přišel až v roce 1870. Šlechtický rod Schwarzenbergů tehdy najal geniálního řezbáře Františka Rinta, aby prostor radikálně přetvořil. Rint kosti nejprve důkladně dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a poté z nich vytvořil nevídanou interiérovou dekoraci. Ze stropu zde visí monumentální lustr, který obsahuje minimálně jeden kus z každé kosti lidského těla, oltáře lemují kalichy a monstrance poskládané z lebek a stěnu zdobí detailní erb rodu Schwarzenbergů, kde anatomicky přesně vyvedený havran klove do oka uťatou hlavu Turka.

Nenechte se však mýlit – cílem této expozice není šokovat levným hororem nebo morbidní atrakcí. Celý prostor byl koncipován v duchu barokní filozofie „Memento mori“ (Pamatuj na smrt). Má návštěvníka donutit k hlubokému zamyšlení nad pomíjivostí pozemského bytí a absolutní rovností všech lidí před tváří smrti.

1. Listopadové kouzlo: V letních měsících se zde stojí ponižující hodinové fronty a prostor je degradován cvakáním fotoaparátů. V listopadu zde budete stát v hrobovém tichu, rušeném pouze občasným zvukem kapající podzemní vody. Atmosféra chladného podzimu tomuto místu dodává ten správný, mrazivý rozměr.
2. Praktické info: Vstupné činí 250 Kč (pro studenty 170 Kč). Upozornění: Z důvodu piety a ochrany památky platí uvnitř přísný zákaz fotografování, což paradoxně výrazně umocňuje hluboký prožitek z místa.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie: Santiniho světelný triumf

Bezprostředně po opuštění temné a tísnivé kostnice by vaše kroky měly směřovat do sousední Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Tento kontrast je záměrný a naprosto odzbrojující. Zatímco v kostnici jste konfrontováni se syrovou smrtí a podzemím, zde vstoupíte do chrámu, který je definován čistým světlem a nekonečným prostorem.

Tento impozantní klášterní kostel byl na počátku 18. století velkolepě obnoven podle vizionářských plánů geniálního českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Santini zde poprvé v plné síle realizoval svůj unikátní a ve světě ojedinělý styl – barokní gotiku. Dokázal mistrovsky spojit vertikální, dynamická gotická žebra s měkkými, smyslnými barokními vlnami a křivkami. Katedrála je 87 metrů dlouhá a její interiér je záměrně ponechán téměř prázdný a asketický. Unikátní samonosná klenba se vznáší vysoko nad vašimi hlavami zdánlivě bez jakékoli masivní podpory sloupů a obrovská okna zaplavují celý prostor přirozeným denním světlem. Tato památka UNESCO nabízí dokonalou ukázku toho, jak středověcí stavitelé uvažovali: po průchodu temnotou smrti vás v Sedlci čeká okamžitý, oslnivý vstup do architektonického nebe.

Tipy na výlety po okolí (Když máte auto a celý den k dispozici)

Pokud se rozhodnete opustit hranice města, okolí Kutné Hory skrývá další fascinující cíle, které v listopadu, zahalené do podzimního zlata, nabízejí jedinečnou atmosféru.

Přehledná tabulka výletů po okolí

Zámek Kačina: Zapomenuté empírové království hrabat Chotků

Tento monumentální komplex, vzdálený zhruba 7 kilometrů severovýchodně od Kutné Hory, platí za nejvýznamnější a nejčistší ukázku empírové architektury na území České republiky. Zámek nechala postavit vlivná a bohatá hraběcí rodina Chotků – mimo jiné přímí předkové Žofie Chotkové, manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jejíž tragická smrt při sarajevském atentátu posloužila jako záminka ke spuštění první světové války.

Kačina záměrně rezignuje na lacinou podbízivost a kýčovitost určenou pro masový turismus. Je to autentické, aristokratické sídlo osvícenců. Skutečným srdcem celého zámku je velkolepá, kruhová zámecká knihovna, která ve svých regálech ukrývá přes 40 000 vzácných historických svazků z oblasti vědy, filozofie a umění. Součástí prohlídky je také dochované zámecké divadlo, kde sami šlechtici hráli pro své hosty, historická lékárna s původními medikamenty a rozsáhlá konírna. Zámek je obklopen velkolepým anglickým krajinářským parkem o rozloze 200 hektarů, kterým protéká síť kanálů a rybníků.

1. Listopadové kouzlo: V listopadu je zámecký park kompletně zbarven do odstínů temně žluté a bronzové. Procházka liduprázdnými alejemi, kdy vám pod nohama šustí spadané listí a z úst stoupá pára, má neopakovatelné kouzlo. Interiéry jsou v tomto měsíci přístupné během víkendů od 10:00 do 16:00, základní vstupné činí 160 Kč.

Zámek Žleby: Pohádkový romantismus a indické tajemství v oboře

Přibližně 20 kilometrů od Kutné Hory se nachází zámek Žleby, který vypadá, jako by byl vystřižen z oka anglickým románům z devatenáctého století. Původně gotický hrad nechal knížecí rod Auerspergů v 19. století radikálně přestavět v duchu romantizující novogotiky. Uvnitř na vás čekají impozantní rytířské sály, rozsáhlé sbírky historických zbraní a zbroje, a také unikátní zámecká kuchyně s kompletním původním technickým vybavením, která dává nahlédnout do zákulisí přípravy šlechtických hostin.

Největší poklad se však ukrývá v přilehlé zámecké oboře. Můžete zde na vlastní oči spatřit stádo extrémně vzácných bílých jelenů. Tento unikátní živočišný druh sem nechal před více než 200 lety dovézt kníže Vincenc Karel Auersperg až z daleké Indie. V současnosti čítá zdejší pečlivě chované stádo zhruba 100 kusů a jde o jedno z mála míst na planetě, kde tito majestátní, sněhobílí tvorové žijí.

1. Listopadové kouzlo: Podzimní prohlídky zámku mají velmi komorní charakter. Průvodci nespěchají a rádi se s vámi podělí o tajuplné zámecké legendy, historky o místních strašidlech nebo o detailech z natáčení mnoha slavných českých filmových pohádek (např. Nejkrásnější hádanka či Kouzla králů). V listopadu bývají interiéry otevřené o víkendech.

Zřícenina hradu Sion: Poslední výspa husitského odporu ukrytá v lesích

Pro milovníky syrové historie a romantických, opuštěných míst je návštěva Sionu, ležícího 8 kilometrů od města, naprostou povinností. Právě na tomto skalnatém ostrohu se psala definitivní a krvavá tečka za epochou husitských válek. Hrad si nechal jako své soukromé sídlo postavit Jan Roháč z Dubé – poslední radikální husitský hejtman a věrný přítel slavného vojevůdce Jana Žižky. Roháč odtud odmítal uznat autoritu císaře Zikmunda Lucemburského. V roce 1437 byl Sion obklíčen mnohonásobnou přesilou královského vojska. Po čtyřech měsících hrdinného obléhání byl hrad zradou dobyt, vypálen a do základů rozbořen. Samotný Jan Roháč byl zajat, odvlečen do Prahy a na Staroměstském náměstí exemplárně popraven – kat ho demonstrativně oběsil na šibenici za žebra na masivní železný hák.

1. Listopadové kouzlo: Dnes zde najdete pouze melancholické rumiště zdí, hluboké obranné příkopy a zbytky věže, to vše skryté v hustých lesích nad potokem Vrchlice. V listopadu jsou zbytky hradu porostlé sytě zeleným mechem, ze stromů opadává listí a místo má neobyčejně silný genius loci. Zřícenina je volně přístupná.
2. Trasa: Pokud máte rádi pěší turistiku, nejezděte autem, ale vydejte se ze samotné Kutné Hory pěšky po červené turistické značce nádherným, hlubokým údolím Vrchlice. Cesta trvá zhruba hodinu a půl a dovede vás přímo k hradu.

Rozhledna Havířská bouda a údolí Vrchlice: Očista mysli v panenské přírodě

Pokud po návštěvě sedlecké kostnice a stísněného podzemního dolu potřebujete restartovat hlavu a nadýchat se čerstvého vzduchu, zamiřte na jižní okraj města do údolí říčky Vrchlice. Tato chráněná přírodní rezervace nabízí klidnou, romantickou procházku podél divokého potoka, který se zařezává do skalnatého kaňonu. Cestou budete míjet melancholická torza starých středověkých mlýnů a zarostlé kamenné haldy, které zde zbyly po staletí trvající těžbě stříbrných rud.

Přímo nad údolím, na kopci Kaňk, se tyčí rozhledna Havířská bouda. Tato masivní kamenná věž s dřevěnou vyhlídkovou plošinou dosahuje výšky 20 metrů. Nabízí ucelený a ničím nerušený pohled na celé panorama Kutné Hory – uvidíte odtud obě dominanty, jak chrám svaté Barbory, tak kostel svatého Jakuba, a celé město budete mít jako na dlani.

1. Praktické info: Vstup na samotnou rozhlednu je bezplatný a přístupný celoročně. Okolní lesní stezky jsou ideální pro nenáročnou půlhodinovou procházku, která vám spolehlivě vyčistí hlavu od těžkých historických témat.

Kouřim: Cesta v čase k pohanským kořenům a starým Slovanům

Historické město Kouřim, situované přibližně 20 kilometrů západně, vás přenese ještě hlouběji do minulosti – až do dob raného středověku a pohanských rituálů. Hlavním cílem je zdejší Skanzen – Muzeum lidových staveb. Jedná se o jedno z nejstarších a nejautentičtějších muzeí v přírodě u nás. Správci sem z celé České republiky postupně přenesli vzácné historické chalupy, funkční větrné i vodní mlány, staré kovárny a dřevěné kostelíky, které by na svých původních místech jinak nenávratně zanikly.

Nad samotným skanzenem se tyčí rozsáhlé plochy starobylého slovanského hradiště Stará Kouřim, které již v 7. století založil mocný kmen Zličanů. Ti dlouho a úspěšně konkurovali rodícím se Přemyslovcům v boji o nadvládu nad českým územím. Místo je opředeno řadou mýtů a pohanských legend – dodnes zde můžete navštívit například rituální skálu zvanou Lechův kámen.

1. Praktické info: Areál je v listopadu otevřen standardně od 10:00 do 16:00, základní vstupné činí 180 Kč. Jde o ideální program pro klidný, celodenní rodinný výlet.

Čáslav: Krátké zastavení u slavného vojevůdce

Historické město Čáslav leží pouhých 15 kilometrů jižně od Kutné Hory a představuje ideální, rychlou hodinovou zastávku například při vaší zpáteční cestě autem směrem na Prahu nebo Havlíčkův Brod. Město se pyšní zachovalým historickým náměstím s barokní radnicí a původním městským opevněním.

Hlavním magnetem pro milovníky historie je však majestátní gotický chrám svatého Petra a Pavla. Právě v tomto kostele byla totiž v roce 1910 při rekonstrukčních pracích objevena takzvaná čáslavská kalva – autentická část lebky slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. V místní radniční věži je dnes zřízena speciální Žižkova síň, kde si můžete prohlédnout dokumenty a artefakty spojené s tímto neporaženým slepým generálem, který v Čáslavi v roce 1421 předsedal slavnému zemskému sněmu.

Kde se zahřát a skvěle najíst: Gastronomické tipy

V listopadu, kdy venku zalézá chlad pod nehty, potřebuje člověk útulné útočiště s poctivým jídlem nebo šálkem výběrové kávy. V Kutné Hoře doporučuji minout generické turistické pasti a vsadit na tyto prověřené podniky:

Tradiční a zážitková kuchyně

1. Restaurace V Ruthardce: Skrytý klenot hned vedle Hrádku a Barborské ulice. Interiér dýchá starobylou atmosférou a na lístku najdeš vynikající českou klasiku i moderní regionální gastronomii. Ceny hlavních jídel se pohybují obvykle v rozmezí úrovně \(-\).
2. Restaurace Dačický: Legendární staročeská krčma pojmenovaná po slavném kutnohorském bouřlivákovi Mikuláši Dačickém z Heslova. Podávají se tu tradiční jídla (zvěřina, pečená kolena, halušky) ve stylovém prostředí s masivním dřevěným nábytkem a hořícím krbem. Ceny jsou přiměřené kvalitě (kolem $$).
3. Čtyři sestry - zahradní restaurace: Pokud hledáš něco odlehčenějšího a modernějšího, tohle rodinné místo na Havlíčkově náměstí je trefou do černého. Nabízí kreativní menu, skvělé polévky, saláty a výborný servis.

Kávová kultura a dezerty

1. Turistka: Naprosto kouzelná, stylová kavárna s výběrovou kávou přímo na Barborské ulici, jen pár kroků od chrámu svaté Barbory. Nabízí skvělé domácí koláče, perfektní espresso a jedinečný výhled. Otevřeno mívají od středy do neděle.
2. Fikafe: Útulný rodinný podnik v Tylově ulici, kde slovo „fika“ (švédský rituál pití kávy a pojídání sladkého) berou vážně. Neuvěřitelně milá obsluha, špičkově připravená káva a domácí skořicoví šneci.
3. Coffeehood: Pokud budeš prozkoumávat památky v Sedlci (kostnici a katedrálu), nenech si ujít tuto kavárnu na Starosedlecké ulici. Je to ráj pro milovníky filtrované kávy, moderních dezertů a slaných snídaňových vaflí.

Kde složit hlavu: Stylové ubytování s příběhem

Kutná Hora si zaslouží víc než jen jednodenní otočku. Aby byl podzimní zážitek kompletní, doporučuji zůstat přes noc v některém z kouzelných butikových hotelů nebo apartmánů v historickém jádru:

1. Soukeníkův dům: Luxusně a nesmírně citlivě zrekonstruovaný historický dům v samotném srdci města. Pokoje kombinují staleté dřevěné trámy a původní kamenné zdivo s moderním designovým nábytkem a špičkovým komfortem.
2. Donebe: Moderní butikové apartmány, které sázejí na minimalismus, čisté linie a maximální útulnost. Jsou ideální volbou pro páry, které hledají klidné a esteticky dokonalé útočiště po celém dni chození v chladném počasí.
3. Hotel Pod Barborou: Stylový hotel situovaný v bezprostřední blízkosti chrámu svaté Barbory. Z vybraných pokojů se ti naskytne neopakovatelný výhled přímo na osvětlenou katedrálu vystupující z noční podzimní mlhy. Skvělé snídaně a rodinná atmosféra jsou samozřejmostí.

Zajímavost na závěr – americký dolar vznikl díky Kutné hoře:

Je to fascinující historická „detektivka“ a krásná slovní hříčka, která ukazuje, jak české stříbro dalo jméno nejznámější měně světa.

Celý ten příběh funguje jako historický řetězec, který začal právě v Kutné Hoře:

1. Vlašský dvůr (Kutná Hora): Zde král Václav II. zavedl přísná pravidla pro ražbu stříbrných mincí a stvořil pražský groš. Určil přesnou váhu a ryzost stříbra, která z groše udělala nejstabilnější platidlo tehdejší Evropy.
2. Jáchymov (Krušné hory): O dvě stě let později se našlo obrovské ložisko stříbra v Jáchymově. Tamní šlechtici (rod Šliků) začali razit nové, velké stříbrné mince. Využili k tomu přesně ty mincovní technologie a standardy kvality, které se po staletí vyvíjely a kontrolovaly v Kutné Hoře.
3. Zrod tolaru: Protože se tyto mince razily v Jáchymově (německy Joachimsthal, tedy Jáchymovo údolí), lidé jim začali říkat Joachimsthaler. To bylo moc dlouhé, a tak se název zkrátil na Thaler – česky tolar.
4. Cesta do Ameriky: Tolar se stal tak populárním, že jeho název převzaly další státy. Holanďané razili daalder, ze kterého se stal daler. Když holandští a angličtí kolonisté dorazili do Ameriky, používali tam pro španělské a evropské stříbrné mince právě toto zkomolené slovo.
5. A je to dolar: Když pak Spojené státy po získání nezávislosti hledaly název pro svou vlastní novou měnu, nechtěly britskou libru. Zvolily název, který všichni znali a který znamenal kvalitu a poctivé stříbro – americký dollar.

Když se tedy v titulku říká, že Kutná Hora je město, kde se zrodil dolar, je to zkratka pro to, že bez kutnohorského stříbra, tamních finančních reforem a mincovních pravidel by jáchymovský tolar (a tím pádem i americký dolar) nikdy nevznikl.

Český reportér 5.11.2026, 17,20h / Michal Malý, obrázky AI