Inventura na Hradě: Tři roky přešlapů, aktivismu a stínů v pozadí

1. Začátek mandátu (2023): Personální chaos a marketingová show

Přechod z vojenského velení na řízení Hradu ukázal hned v prvním roce vážné manažerské trhliny.

Roztleskávačská tisková konference: Hned první vystoupení po zvolení v lednu 2023 sklidilo kritiku za formu. Vítězná tisková konference, moderovaná emotivním, roztleskávačským stylem s potlesky, skandováním a slzami, působila podle komentátorů nedůstojně vzhledem k vážnosti úřadu. Politologové upozorňovali, že prezident má být nadstranickým moderátorem, ne lídrem fanouškovského klubu.

Vyjednávání se skupinou Ztohoven: Ještě před inaugurací v únoru 2023 prezident vyjednával s kontroverzní uměleckou skupinou o vrácení standarty ukradené v roce 2015. Odpůrci to vnímali jako legitimování nezákonného jednání a vstřícnost vůči vandalům, zatímco Hrad krok hájil jako snahu o společenský smír.

Pokuta za volební kampaň: Úřad pro dohled nad hospodařením stran udělil Pavlovi pokutu 60 000 Kč za netransparentní údaje o sponzorech, což byla nejvyšší pokuta v historii prezidentských voleb.

Obavy z odposlechů: V březnu 2023 prezident veřejně prohlásil, že má obavy ze „štěnic“ na Hradě a že tam před jeho nástupem operovala soukromá bezpečnostní agentura s neomezeným přístupem. Investigace novinářů ukázala, že šlo o běžnou smlouvu s externím dodavatelem IT. Kritici Pavlovi vyčítali šíření paranoie bez ověření faktů.

Rozpad původního týmu: Klíčovým momentem podzimu 2023 byl nečekaný konec kancléřky Jany Vohralíkové. Respektovaná manažerka skončila po necelém roce, oficiálně z osobních důvodů, neoficiálně se však mluvilo o sporech s poradcem Petrem Kolářem. Následovaly odchody mluvčí Markéty Řehákové, šéfporadce Tomáše Richtera a expertů z legislativního odboru. Média to interpretovala jako neschopnost udržet tým, který vyhrál kampaň.

Spory o Ústavní soud a profesory: Kritici prezidentovi vyčítali, že výběr kandidátů na ústavní soudce delegoval na pochybné komise, čímž alibisticky snímal odpovědnost sám ze sebe. Někteří kandidáti, jako Robert Fremr kvůli své předlistopadové historii, museli pod tlakem veřejnosti odstoupit. Pavel navíc pokračoval v tradici odmítání profesorských titulů, což akademici kritizovali jako zásah do autonomie univerzit.

2. Zahraniční politika a finance (2024–2025): Euro, munice a muži v pozadí

Vztahy mezi Hradem a Černínským palácem (ministerstvem zahraničí) začaly rapidně chladnout kvůli rozdílným postojům k evropské integraci a způsobu vedení vojenské diplomacie.

Tlačení eura a vize federace: Novoroční projev 2024 nastavil radikální tón. Prezident otevřel téma eura s tím, že přijetí společné měny je pro Česko závazkem. V zemi, kde dvě třetiny lidí euro odmítají a vládní koalice téma odkládala, se hlava státu postavila do role lobbisty. Na to navázaly rozhovory, kde Pavel pozitivně hodnotil myšlenku evropské federace („Spojené státy evropské“). Opozice ho obvinila z pokusu o dobrovolný zánik samostatné ČR.

Muž po boku bez prověrky a střet zájmů: Bývalý diplomat Petr Kolář působí jako klíčový externí poradce bez standardní smlouvy a prověrky NBÚ. Opozice ho začala srovnávat s Martinem Nejedlým z éry Zemana. Kolář navíc otevřeně pracuje jako konzultant pro zbrojařskou skupinu Colt CZ Group. V situaci, kdy prezident na mezinárodní scéně prosazuje masivní nákupy zbraní, mluví kritici o učebnicovém střetu zájmů. Skandál vyvolala cesta do USA, kde byla jedinou byznysovou zastávkou továrna Coltu v Connecticutu. Dokumenty potvrdily, že zastávku prosadil prezidentův tým za přímé účasti Koláře.

Muniční iniciativa a tlak na rozpočet: Prezident se stal tváří české muniční iniciativy pro Ukrajinu a přiklonil se k diskuzi o „nebojové účasti“ vojsk NATO na Ukrajině. Bývalý spojenec Hradu a tehdejší ministr zahraničí Petr Macinka jeho výroky označil za jednání „jako slon v porcelánu“. Pavel navíc otevřeně tlačil na to, aby Česko začalo přímo finančně přispívat na nákupy zbraní, což opozice v době vysokého rozpočtového deficitu označila za nezodpovědné.

Nehoda na motorce (Jaro 2024): Komunikace kolem prezidentova zranění po pádu z motorky v Lánech byla hrubě nezvládnutá. Hrad nejprve informoval o lehkém pádu na uzavřeném okruhu, až později Ústřední vojenská nemocnice potvrdila vážnější hospitalizaci a tržné rány. Média kritizovala netransparentnost připomínající nejtěžší momenty éry Miloše Zemana.

Amnestie pro vojáky (2025): Vlnu nevole vyvolala prezidentská amnestie pro vojáky stíhané za chování k afghánskému zajatci. Část právníků ji vnímala jako elitářské „kamarádíčkování“ a nadržování bývalým kolegům z armády.

Past mezi vetem a podpisem: Dlouhodobě prezident narážel v domácí legislativě. Když podepsal vládní úsporná opatření, opozice (ANO, SPD) ho kritizovala jako „provládního prezidenta“. Když naopak použil veto u novely rozpočtových pravidel, sklidil z vládního tábora výtky za politický aktivismus.

Cesty nízkonákladovkami (Podzim 2025): V září 2025 prezident překvapil cestující, když na pracovní cestu do Londýna letěl nízkonákladovou linkou Ryanair. Hrad tím budoval image skromnosti, kritici však namítali, že jde jen o laciné PR.

3. Eskalace krizí (Lednu – Září 2026): L-159, Fico a boj o ministry

Rok 2026 přinesl sérii otevřených střetů, kdy prezident opakovaně jednal bez vládního krytí a na hraně ústavních zvyklostí.

Kauza L-159 (Leden 2026): Během návštěvy Kyjeva prezident slíbil ukrajinské straně čtyři bojové letouny L-159. Po návratu do Prahy však ministr obrany Jaromír Zůna plán veřejně odmítl s tím, že stroje jsou nezbytné pro obranu ČR. Premiér Andrej Babiš dohodu definitivně zmrazil. Šlo o učebnicový příklad toho, kdy slib daný v zahraničí narazil na realitu doma.

Ústavní střet o ministra Turka (Leden 2026): Prezident Pavel rázně odmítl jmenovat europoslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí kvůli jeho minulým skandálům. Následoval brutální střet s tehdejším ministrem zahraničí Petrem Macinkou, jehož zprávy Pavel veřejně označil za vydírání. Ústavní puristé Pavla kritizovali, že si uzurpuje pravomoci, které mu nenáleží – podle Ústavy prezident jmenuje ministry na návrh premiéra a nemá prostor pro osobní veto. V reakci vznikla občanská petice požadující, aby Senát podal žalobu k Ústavnímu soudu na odvolání prezidenta pro porušení slibu.

Lánský lov pro sponzora: Na začátku roku vyvolal skandál lov v Lánské oboře pro spolumajitele Wood & Company Jana Sýkoru, sponzora Pavlovy kampaně, v hodnotě 700 000 korun, který byl doprovázen vážnými administrativními nejasnostmi.

Debata o monarchii (Léto 2026): V rozhovoru prezident prohlásil, že by „neměl sebemenší problém“ s tím, kdyby se Česko stalo monarchií, pokud by to bylo přání občanů. Ministr Macinka to označil za nepřípustné podkopávání republikového zřízení.

Střet ve V4 (Září 2026): Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil automatismus článku 5 o kolektivní obraně NATO. Pavel ho ostře kritizoval za nedostatek solidarity. Slovenská koalice kontrovala, že bývalý předseda vojenského výboru NATO záměrně vyhledává konfrontaci a poškozuje vztahy ve V4. Prezident opět formuloval tvrději než oficiální vládní diplomacie.

4. Styl versus stíny: První dáma a marketing akčního hrdiny

Podstatná část kritiky Hradu se netýká zákonů, ale samotného stylu prezentace, stylizace do „akčního hrdiny“ (motorky, sekání dřeva, skákání padákem, flanelové košile) a role první dámy. Marketingoví experti to začali kritizovat jako umělý, přemarketovaný produkt, kde za hezkým vizuálem pro Instagram chybí hlubší politická vize.

AI fotografie z dovolené (Leden 2026): V reakci na spekulace bulváru o luxusní dovolené zveřejnil prezident na sítích fotku skromného hotelového pokoje. Uživatelé si však okamžitě všimli chybějícího rámu postele, pokřivených linií a deformací typických pro generátory umělé inteligence (Midjourney). Hrad použití AI odmítl s tím, že jde o optický klam mobilu, server Manipulátoři.cz to však zařadil mezi nepovedené pokusy o damage control.

Kontroverze kolem Evy Pavlové: Zatímco lifestylová média ji stylizují do elegantní ikony, protokolární experti (Jiří Pehe, Ladislav Špaček) poukazují na přešlapy. Obří kritiku vyvolala volba bílých tenisek na oficiální pietní akt v Lidicích, což kritici označili za nevkus a neúctu. V říjnu 2023 navíc na summitu v Kyjevě zpanikařila při přímé otázce v angličtině, což ostře kontrastovalo s obrazem dokonalé reprezentantky.

Placená funkce z veřejných peněz: Emoce vzbudila legislativa z roku 2024, která první dámě přiznává oficiální rozpočet na reprezentaci ve výši milionů korun ročně a zápočty na důchodové pojištění. Opozice to vnímala jako papalášství v době, kdy vláda Petra Fialy škrtala benefity běžným občanům.

5. Cestovní kancelář Hrad s.r.o. a aktuální kauza Maroko (Říjen 2026)

Největší krize veřejné důvěry však přišla v říjnu 2026. Prezident, který dlouhé měsíce apeloval na občany a vyzdvihoval volební účast jako základní povinnost, odjel se skupinou přátel na soukromou motocyklovou výpravu do Afriky přesně v době konání komunálních a senátních voleb. Kancelář prezidenta potvrdila, že Pavel bude mimo republiku více než dva týdny (až do 19. října), přičemž se původně vůbec neplánoval voleb zúčastnit, což Hrad označil za mrzutou „chybu v plánování“.

Ruská stopa a luxusní tryskáč

Pod tlakem médií (iDNES.cz, Novinky.cz, Deník N) se prezident nakonec v pátek 2. října narychlo z Maroka vrátil, aby odvolil ve své domovské obci Černouček, a následně odletěl zpět do Afriky. Tento nouzový návrat však celou expedici dramaticky prodražil a otevřel klíčovou otázku: kdo zaplatil luxusní tryskáč, jehož náklady dosahují až na milion korun na osobu?

Podle zprávy Nadačního fondu proti korupci (NFPK) se kolem majitele letadla, podnikatele Pavla Hubáčka, objevují možná bezpečnostní rizika a vazby na východní trhy. NFPK upozornil, že jeho firmy sídlily v objektu v Opletalově ulici společně se společnostmi spojenými s Martinem Nejedlým (bývalým poradcem Miloše Zemana s vazbami na ruský Lukoil), a poukázal na kontakty do prostředí osob jako Jaroslav Strnad či Alexej Beljajev. Tyto „východní indicie“ prý představují pro prezidenta s prozápadním a protiruským postojem reputační riziko, protože se v okolí majitele letadla OK-HUB Pavla Hubáčka objevují tyto "východní indicie":

Opletalova 23: Unicapital sídlil v letech 2013-2015 na stejné adrese jako firmy Martina Nejedlého /Famos trading a Ene investment/, který prokazatelně zastupoval Lukoil.

Banka Creditas: Předseda představenstva Vladimír Hořejší byl do roku 2016 místopředsedou ERB bank /Evropsko-ruská banka/ Romana Popova, které ČNB odebrala licenci.

Czech Weapons 90. léta: Po Hubáčkově odchodu tam figuroval Alexandr Titov, později odsouzený za nelegální obchody se zbraněmi.

NFPK výslovně uvádí, že nejde o důkaz protiprávního jednání, ale o bezpečnostní kontext. Hrad deklaruje, že se prezident s Hubáčkem osobně nezná a let byl komerční pronájem hrazený účastníky expedice.

V této souvislosti Ale musím zdůraznit, že:

Neexistuje žádný důkaz, že by Pavel Hubáček kjakkoli spolupracoval s cizí mocí nebo že by skrze pronájem letadla prezidenta jakkoli ovlivňoval ve prospěch Ruska.

Hrad oficiálně deklaroval, že se prezident Petr Pavel s miliardářem Hubáčkem osobně vůbec nezná, letadlo Gulfstream si motorkářská skupina pronajala čistě komerčně a náklady si rozdělila.

Spor o financování ochranné služby

Tento případ znovu obnažil systémový problém: prezident sice komerční letenky či ubytování platí ze svého (při platu cca 341 200 Kč a reprezentativním paušálu 235 200 Kč měsíčně), ale ze zákona nesmí odmítnout 24hodinovou ochranu. Útvar pro ochranu prezidenta (Policie ČR) tak musel doprovod do Afriky kompletně financovat ze státního rozpočtu. Každá taková soukromá dovolená mimo EU stojí daňové poplatníky statisíce až miliony korun. Nemluvě o institucionálním sporu s ministerstvem zahraničí – Pavel se nechal slyšet, že „ministr nemá co schvalovat cesty prezidenta“, což kritici označili za porušování ústavních zvyklostí.

Bezdůvodná kritika od první dámy

Celou situaci vyhrotila první dáma Eva Pavlová. Ta před volbami odcestovala na Kanárské ostrovy a v úterý na svém Instagramu ostře zkritizovala stát za to, že lidem neumožňuje flexibilně volit ze zahraničí nebo z jiného místa ČR.

Prezident Pavel nakonec v pátek v Černoučku odvolil sám, bez své manželky. Eva Pavlová pro redakci iDNES.cz svou neúčast obhajovala slovy:

„Má neúčast ve volbách v Černoučku není projevem lhostejnosti k veřejnému dění ani nezájmu o budoucnost obce. Je to právo na odpočinek a víra v občany naší vesnice.“

Autorský komentář v závěru:

Paní Pavlová ve svém prohlášení bohužel nemá pravdu. Její hlas by měl přímý vliv na budoucnost obce a dění v ní – svou absencí dala lhostejnost jasně najevo. Právo na odpočinek první dámě samozřejmě nikdo nebere, ale soukromou dovolenou si mohla a měla naplánovat buď před termínem voleb, nebo až po něm. Státnické a občanské povinnosti hlavy státu a jeho choti by v politické kultuře demokratické země měly mít přednost před volnočasovými aktivitami, obzvláště pokud jsou nepřímo dotovány z peněz daňových poplatníků.

Český reportér 14.10.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI