EU platí za plyn 10x víc než USA. A vyhlašuje další sankce?
Evropská unie platí za zemní plyn, co se burzovní ceny týče, devětkrát nebo desetkrát vyšší cenu než Spojené státy. Ekonom Lukáš Kovanda bije na poplach. Pokud se vám zdají vaše účty za plyn, ale i za elektřinu příliš vysoké, můžete si podle ekonoma stěžovat jednak v Bruselu, protože velký díl viny na tom nese EU, a pak také u Donalda Trumpa. Aktualizováno 18.10.2026, 08,00h
EU má problém. Ceny plynu jsou opravdu vysoké a cena se blíží. Plynu, z něhož se v konečném důsledku vyrábí například i elektřina a na kterém je závislá nemalá část evropského průmyslu, ale i domácností. „Evropské ceny plynu v úterý opět vzrostly a dosáhly nejvyšší úrovně od prosince 2022,“ upozornil server Brussels Times. V EU je cena plynu dokonce devětkrát až desetkrát vyšší než v USA. Ekonom Lukáš Kovanda popsal, kdo za to může.
Amerika inkasuje, Evropa platí
Na prvním místě zmínil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který spolu s Izraelci rozpoutal v poslední únorový den tohoto roku válku proti Íránu. V důsledku toho se prakticky uzavřel Hormuzský průliv, přes který putovala ropa, ale i zemní plyn z Perského zálivu dál do světa. Především do Asie.

Marže 200 % na každém tankeru
A když nemají kupříkladu v Jižní Koreji dost plynu z Perského zálivu, jsou ochotní zaplatit víc peněz za plyn například Američanům, aby měli alespoň nějaký. A v tu chvíli se začne projevovat neviditelná ruka trhu. Pokud je něčeho nedostatek, získá to ten, kdo zaplatí víc. A když EU neodebírá plyn z Ruska, musí s Asií soutěžit o dodávky zkapalněného plynu.
Henry Hub vs. TTF – rozevřené nůžky
Evropská unie je vystavena více než kdykoliv v historii těm námořním dodávkám, v případě tedy toho zkapalněného plynu. A teprve tyto dodávky určují tu celkovou cenu, takže ten plyn ze zámoří určí i cenu toho norského plynu, i cenu toho alžírského plynu, který sám o sobě je daleko levnější. Ano, a ten Američan je nyní pánem situace, protože on může dodat plyn jak tedy Asii, tak Evropské unii. A zde se začíná promítat to, proč je Evropská unie ovlivněna uzavřeným Hormuzem. Protože skrze Hormuz před válkou v Íránu plynula drtivá většina toho plynu z Kataru, případně ze Spojených arabských emirátů, do Asie, do Jižní Koreje, do Japonska, do Indie, do Číny. Tyhle země nyní nemají kde brát, nemají plyn z Hormuzského průlivu, když je zavřený. Takže se obracejí s prosíkem a šustí při tom penězi na Spojené státy.
Jenže tím pádem, že je ochotná Evropa zaplatit 75, 80, 86, tak se ustavuje ta cena, burzovní cena plynu na té burze v Nizozemsku, a ten dodavatel z Norska, ten dodavatel z Alžírska, i když by mohl dodat prostě za těch 20 eur za megawatthodinu třeba, no tak přece není charitou, tak on vidí, že ta cena se takhle šponuje, on musí v podstatě reflektovat tu burzovní cenu, jinak by se také musel zpovídat svým třeba akcionářům, jakože je špatný hospodář, že nepečuje o maximalizaci jejich prostě zisku a výnosu, takže co udělá, no samozřejmě i ten Nor zvedne tu cenu z těch 20 na 86, takže vítězem v situaci je ten norský dodavatel, který ten plyn má levný, ale může jej dodávat lidem za tu cenu závěrnou, která je ovšem ovlivněná tou licitací, tou aukční přetahovanou, nechal se slyšet Kovanda.

Čili pokud máte vysoké účty za plyn a elektřinu, můžete z pohledu ekonoma Kovandy poděkovat Donaldu Trumpovi, který rozpoutal válku na Blízkém východě, což vedlo k omezení toku zemního plynu z Perského zálivu do Asie, a to v konečném důsledku ovlivnilo cenu plynu i pro Evropu.
Bruselská past, kterou jsme si nastražili sami
Jenže podle Kovandy za vysokou cenu plynu a elektřiny můžete poděkovat i EU, která mohla hledat nová naleziště zemního plynu nebo mohla lépe využívat ta stávající. A když se tomu brání, pak je závislá na Američanech.
Do značné míry za to může sama, protože ona, kdyby měla dost svých vlastních nalezišť, tak by třeba nemusela být vůbec závislá na dodávkách toho zkapalněného plynu. Pak by se ta cena odvíjela plně od té ceny alžírského nebo norského plynu, protože by Evropa měla ještě svá vlastní naleziště, třeba v Nizozemsku. Nebo kdyby si tolik nevypínala, jako Němci, své jaderné bloky, mohla vyrábět elektřinu z jádra a nemusela být závislá právě na elektřině z plynu. To všechno jsou chyby, fatální chyby, které učinila Evropská unie v oblasti energetiky v těch uplynulých letech, konstatoval Kovanda.
Sankce na papíře, ruský plyn v reálu
A právě zde se dostáváme k tomu, že si EU řeže větev sama. Sankce, které měly potrestat Rusko, dnes trestají nás. Evropa nemá plyn a ještě si zakáže ten ruský. Od 1. ledna 2027 má podle nařízení EU 2026/261 přestat nakupovat ruský plyn úplně. Rusko přitom dodává asi 10 procent světového LNG. Když ho stáhnete z trhu v době, kdy chybí katarský LNG kvůli Hormuzu, logicky cena vyletí. A kdo na tom vydělá? Američan, který prodá svůj plyn za 50 milionů dolarů zisku na jeden tanker. Evropa platí desetkrát víc než USA a tváří se, že je to solidarita. Ve skutečnosti je to transfer bohatství z Evropy do USA a do Norska.
Hormuz – pojistka, která může vybuchnout
Šachová partie Íránu před volbami v USA
Situace možná bude o to komplikovanější, že Írán rozehrává šachovou partii. Agentura Reuters tvrdí, že jde o partii rozehranou ještě před volbami do Kongresu USA. S cílem ovlivnit náladu na světových trzích a tím i ve Spojených státech.
Írán zavádí novou taktiku zaměřenou na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem; snaží se tak udržet vysoké ceny ropy a ovlivnit průběh voleb v USA, sdělili agentuře Reuters】 dva vysoce postavení íránští představitelé.
Zmínění představitelé odmítli uvést podrobnosti nové strategie, avšak jeden z nich uvedl, že Írán zhruba před deseti dny začal vůči plavidlům, která považuje za porušovatele svých omezení, uplatňovat odlišné útočné postupy; dodal, že to vedlo k nárůstu počtu útoků. Rozhodnutí o přijetí nové strategie prý padlo na nejvyšších úrovních íránského vedení.
Představitel americké armády, který si nepřál být jmenován, potvrdil, že Írán změnil taktiku v jednom zásadním ohledu: poté, co USA zničily značnou část íránských radarových kapacit, začaly íránské Islámské revoluční gardy k identifikaci potenciálních cílů – včetně plavidel amerického námořnictva – využívat neozbrojené pozorovatele na malých člunech.
Podle nezávislých údajů dosáhl v posledních dnech počet útoků na obchodní plavidla proplouvající průlivem nejvyšší úrovně od začátku války. Analýza údajů z bezpečnostních zdrojů v námořní dopravě a hlášení zaslaná agentuře UKMTO, která spolupracuje s britským námořnictvem, naznačují, že v posledních 48 hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k nejméně pěti incidentům zahrnujícím tankery a další obchodní plavidla, včetně útoků pomocí dronů.
Íránský představitel sdělil agentuře Reuters, že Teherán nedovolí Trumpovi srazit ceny ropy před listopadovými volbami. „Právě ve chvíli, kdy si budou myslet, že se blíží k bodu, kdy ceny klesnou, my je od něj odsuneme. Je to šachová partie,“ uvedl. Nepochybně to ovlivní i ceny plynu.

20 % světového plynu v jednom průlivu
Evropa nemá plyn a ještě si zakáže ten ruský. Bude zle. Počet útoků na lodě v Hormuzském průlivu prudce narůstá. Server katarské televize Al-Džazíra napsal, že transport ropy přes průliv opět kolabuje. Ceny energetických surovin opět rostou. A Írán naznačuje, že bude hůř. Teď se v průlivu dokonce potopily dvě lodě. Jeden námořník zemřel. A italská premiérka Giorgia Meloniová hledá v EU cestu z energetické krize.
U Hormuzského průlivu se po zásahu projektily potopily dvě lodě – kontejnerová loď a plavidlo pro přepravu volně loženého nákladu. Počet útoků prudce roste. V posledních deseti dnech se Hormuzský průliv stává opravdu nebezpečným místem. Írán uvedl, že své útoky zintenzivňuje v reakci na americkou blokádu svých přístavů a na přísnější sankce, které byly zavedeny minulý měsíc. Většinu námořníků z posádek obou lodí se podařilo zachránit. Ale jeden námořník zemřel. O vzrůstajícím napětí informuje agentura Reuters.
Analýza údajů Mezinárodní námořní organizace o námořních nehodách ukazuje, že GFS Pride a Cape Dao jsou druhou a třetí lodí, které se potopily od vypuknutí konfliktu mezi USA a Íránem 28. února.
„Nedávné incidenty potvrzují, že pro obchodní plavidla proplouvající Hormuzským průlivem nadále existuje vážná hrozba,“ uvedla ve středu společnost MARISKS, která se zabývá řízením rizik v námořní dopravě. Výrazná eskalace hrozeb vůči obchodní plavbě v Hormuzském průlivu a jeho okolí – kudy před vypuknutím konfliktu proudila zhruba pětina světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem – vyvolala zvýšené obavy o bezpečnost této námořní cesty.
Britská BBC upozornila, že podle Mezinárodní námořní organizace OSN bylo při 106 potvrzených incidentech zabito nejméně 24 námořníků.
Chris Featherstone, politolog z univerzity v britském Yorku, pro server katarské televize Al-Džazíra uvedl, že nárůst útoků a jejich dopad na přepravu energetických surovin odhalují, jak křehký je tento průliv coby klíčová tepna pro vývoz ropy. Server katarské televize napsal, že přeprava ropy v průlivu opět kolabuje.
Kvůli íránské hrozbě dostávaly posádky lodí vysoké příplatky a pojistné sazby zůstávaly velmi vysoké. Někteří analytici se navíc domnívají, že státy Perského zálivu mohly Íránu platit za to, že tankerům umožní průjezd. To znamená, že ačkoli se z regionu vyváželo více ropy, její ceny zůstaly vysoké. A ve středu ráno dále rostly.
„Spojenci USA proto budou stupňovat tlak na Trumpovu administrativu, aby v regionu zajistila větší stabilitu, případně aby naznačila cestu k jejímu dosažení,“ upozornil Chris Featherstone, politolog z univerzity v Yorku.

Kdo na to doplatí nejvíc? Česko a průmysl
Italská premiérka Giorgia Meloniová se podle agentury Bloomberg snaží najít cestu z této energetické krize, která sužuje i Evropu. Ceny zemního plynu mají zásadní dopad na ceny elektřiny. Italská premiérka oznámila, že její vláda je blízko dohodě s Evropskou unií o mechanismu, který by snížil cenu plynu používaného k výrobě elektřiny.
„Technická jednání byla intenzivní a konstruktivní a přibližují nás k řešení, které je v souladu s evropskými pravidly,“ řekla Meloniová ve středu zákonodárcům před setkáním evropských lídrů. „Umožnilo by nám to zavést opatření, které sníží podíl ceny plynu – použitého k výrobě elektřiny – na celkových nákladech za elektrickou energii.“
Analytici spolupracující v rámci platformy Global Markets Investor očekávají, že EU bude mít problémy.
„Evropské referenční ceny plynu se letos téměř ZTROJNÁSOBILY, protože narušení dodávek LNG přes Hormuzský průliv ovlivnilo téměř 20 % globálního vývozu LNG. Mezitím se očekává, že evropské zásobníky plynu dosáhnou k 1. listopadu pouze 75–78 % kapacity, 10 procentuálních bodů POD průměrem za posledních 5 let, což nechává Evropu s výrazně menším rezervním polštářem při vstupu do zimy,“ upozornili analytici.
Situace se podle jejich názoru hned tak nezlepší, protože Evropa bude muset v roce 2027 doplnit vyčerpané zásoby, zatímco úplný zákaz dovozu ruského LNG ze strany EU od ledna přidává další omezení nabídky.

Co hrozí a co dělat
Závěr: Co hrozí a co dělat
Co hrozí? Ne to, že plyn nebude. Bude, ale za cenu, která zničí průmysl. Při 86 EUR za MWh a při výhledu na 100 EUR při kruté zimě nemůže evropská fabrika konkurovat americké, která má plyn za desetinu. Zafixované ceníky chrání domácnosti jen dočasně. Pak přijde účet.
Řešení? Přestat si lhát. Za prvé, oddělit cenu elektřiny od plynu, jak chce Meloniová. Za druhé, zastropovat burzu a vrátit se k dlouhodobým kontraktům s Norskem a Alžírskem za 20 EUR, ne za 86. Za třetí, otevřít vlastní zdroje – Groningen, jádro, uhlí jako záloha. Za čtvrté, přehodnotit sankce na ruský LNG, dokud není Hormuz otevřený, protože jinak platíme Američanům desetinásobek za jejich pomoc. A za páté, zatlačit na Washington, aby otevřel Hormuz, protože dokud bude zavřený, bude šachovou partii řídit Teherán a inkasovat Washington.
Pokud platíte víc, víte, kam si jít stěžovat. Do Bruselu a do Washingtonu. Co je ale podstatné: Od 1. února 2025 bere plyn přes TurkStream - 930 kilometrů pod Černým mořem z Ruska do Turecka a přes Maďarsko na Slovensko. Takže jsme dobrovolně vyhlásili sankce, ale dál odebíráme ruský plyn, který se v Turecku "zdemokratizuje" a kupujeme jej 6 - 10 x dráž.
Český reportér 18.10.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI