BRICS: Od ekonomické zkratky po globální protiváhu skupiny G7

Pojem BRIC původně nevznikl na půdě vysoké politiky, ale v analytické kanceláři. V roce 2001 ho poprvé použil Jim O'Neill, tehdejší hlavní ekonom investiční banky Goldman Sachs. Označoval jím čtveřici dynamických ekonomik s nejrychlejším růstem – Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. O'Neill předpovídal, že do roku 2050 tyto státy zcela promění globální hospodářství a stanou se jeho dominantními hráči. Aktualizováno 18.9.26, 8,00h.

Reálnou politickou platformu z investičního akronymu stvořilo až Rusko. V roce 2006 iniciovalo první oficiální schůzku ministrů zahraničí. Zásadní průlom nastal 16. června 2009 v Jekatěrinburgu, kde se uskutečnil 1. summit skupiny za účasti představitelů zakládajících zemí – Dmitrije Medveděva, Luize Inácia Luly da Silvy, Manmóhana Singha a Chu Ťin-tchaa.

V prosinci 2010 byla na podnět Číny vyzvána k připojení Jihoafrická republika. Formální přístup proběhl 18. února 2011, čímž vzniklo uskupení BRICS. Hlavní motivací Pekingu bylo upevnění vlastního politického a ekonomického vlivu na africkém kontinentu.

Jaký je účel bloku a jaké nástroje využívá

BRICS funguje jako mezivládní politická a ekonomická platforma, která se sama profiluje jako hlas takzvaného globálního Jihu. Jejím primárním cílem je posílit všestrannou spolupráci mezi členskými státy a navýšit jejich vliv v klíčových mezinárodních institucích, jako jsou OSN, Mezinárodní měnový fond, Světová banka či Světová obchodní organizace (WTO).

Ke naplnění těchto ambicí využívá uskupení několik hlavních mechanizmů:

Nová rozvojová banka (NDB): Myšlenka na její vznik byla přednesena na summitu v Dillí v roce 2012. Banka byla oficiálně založena roku 2015 se sídlem v Šanghaji. Disponuje kapitálem až 100 miliard dolarů určeným na financování infrastrukturních projektů v rozvojovém světě, přičemž každý zakládající člen vložil počáteční vklad 10 miliard USD.
Odklon od dolaru a obchod v národních měnách: Po roce 2022 a zavedení západních sankcí vůči Rusku výrazně zrychlil přechod k lokálním měnám. Podíl obchodu Ruska v čínských jüanech prudce vzrostl z původních 0,4 % v roce 2021 na 34,5 % v roce 2023.
Kontinentální rezervní fond: Finanční rezervní pool ve výši 100 miliard dolarů slouží jako záložní pojistka proti krátkodobým tlakům na likviditu členských zemí.

Současné členství: Rozšíření na BRICS+

Uskupení prošlo v posledních letech masivní expanzí. Podle aktuálních přehledů na cs.wikipedia.org čítá blok 11 plnohodnotných členů. K původní pětce (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) se připojily Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a naposledy 6. ledna 2025 také Indonésie.

Na summitu v Kazani v říjnu 2024 byl navíc udělěn status partnerských zemí devíti státům: Bělorusku, Bolívii, Kazachstánu, Kubě, Malajsii, Thajsku, Ugandě, Uzbekistánu a Nigérii. Formální pozvánku obdržela i Argentina, nový prezident Javier Milei však účast své země zrušil.

Nová rozvojová banka (NDB): Myšlenka na její vznik byla přednesena na summitu v Dillí v roce 2012. Banka byla oficiálně založena roku 2015 se sídlem v Šanghaji. Disponuje kapitálem až 100 miliard dolarů určeným na financování infrastrukturních projektů v rozvojovém světě, přičemž každý zakládající člen vložil počáteční vklad 10 miliard USD.
Odklon od dolaru a obchod v národních měnách: Po roce 2022 a zavedení západních sankcí vůči Rusku výrazně zrychlil přechod k lokálním měnám. Podíl obchodu Ruska v čínských jüanech prudce vzrostl z původních 0,4 % v roce 2021 na 34,5 % v roce 2023.
Kontinentální rezervní fond: Finanční rezervní pool ve výši 100 miliard dolarů slouží jako záložní pojistka proti krátkodobým tlakům na likviditu členských zemí.

Současné členství: Rozšíření na BRICS+

Uskupení prošlo v posledních letech masivní expanzí. Podle aktuálních přehledů na čítá blok 11 plnohodnotných členů. K původní pětce (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) se připojily Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a naposledy 6. ledna 2025 také Indonésie.

Na summitu v Kazani v říjnu 2024 byl navíc udělěn status partnerských zemí devíti státům: Bělorusku, Bolívii, Kazachstánu, Kubě, Malajsii, Thajsku, Ugandě, Uzbekistánu a Nigérii. Formální pozvánku obdržela i Argentina, nový prezident Javier Milei však účast své země zrušil.

Zástupci bloku ostře odmítají jednostranná protekcionistická opatření, necelní bariéry a sekundární sankce, které podle nich odporují mezinárodnímu právu a narušují globální dodavatelské řetězce. Výslovně je požadováno zrušení ekonomických omezení uvalených na Kubu.

Udržitelný rozvoj, klima a moderní technologie

V oblasti životního prostředí rozvojové země odmítají jednostranné uhlíkové poplatky a skrytý protekcionismus pod zástěrkou ekologie. Vyjádřena byla podpora nadcházejícímu předsednictví Etiopie na klimatické konferenci COP-32 i úsilí OSN při naplňování jejích cílů, včetně historických rezolucí odsuzujících obchod s otroky.

Rozvíjet se má rovněž technologická a kulturní kooperace. Rozmach umělé inteligence sice přináší nové příležitosti pro ekonomický růst, deklarace však souběžně varuje před rizikem zkreslování národního dědictví a kultuních hodnot. Plánováno je rozšiřování projektů kulturní výměny a uspořádání 12. parlamentního fóra v říjnu 2026 pod vedením Číny, která přebírá předsednictví organizace.

Český reportér 18.9.2026, 08,00h / Michal Malý, obrázky AI